Jako bezpečnostní manažer bude řešit otázky bezpečnosti na univerzitě v součinnosti se složkami IZS a vytvářet vnitřní bezpečnostní struktury v personální, technické i administrativní linii. Zároveň se bude podílet na utváření bezpečnostních nastavení na univerzitě či přípravě a aktualizaci krizových plánů a opatření. Jeho pozice spadá pod Provozní odbor RMU.
Na Masarykovu univerzitu přicházíte z bezpečnostních složek, můžete nám přiblížit oblast vaší specializace?
Posledních dvaadvacet let jsem strávil u Policie ČR, z toho posledních sedm jsem působil v Národní centrále proti organizovanému zločinu v Praze. Věnoval jsem se práci vyšetřovatele v problematice nelegální migrace a obchodu s lidmi, poté jsem vedl oddělení, které se zabývalo penězokazectvím. V poslední etapě jsem se stal vedoucím nově zřízeného odboru českých zločineckých struktur, který vznikl jako reakce na vývoj a strukturu organizované trestné činnosti v ČR, zejména pak v oblasti veřejných zakázek, korupce a envirokriminality. Problematika penězokazectví, v rámci které jsme zajišťovali národní metodickou, koordinační a vyšetřovací činnost, zůstala, stejně jako problematika organizované násilné trestné činnosti.
Přišel jste i do kontaktu s násilnými útoky?
Byl jsem členem mezinárodního týmu EUNAT, což je mezinárodní skupina tvořená jednotlivými zástupci členských států v EUNATu sdružených, která sdílí zkušenosti z problematiky únosů a braní rukojmích. Jako vedoucí odboru jsem se podílel na odhalování trestných činů jako je vydírání s cílem způsobit škodu velkého rozsahu, ať už šlo o orgány státní správy, územní samosprávy nebo firmy podnikající v dopravě. Stejně tak jsem řešil případy vydírání v potravinářských komplexech, kde vznikla hrozba užití mechanického či chemického prostředku, který by ve svém důsledku mohl ohrozit či poškodit zdraví konzumentů, případně vést k jejich smrti.
Co ze své praxe u policie využijete v oblasti bezpečnostní prevence na MUNI?
Jde zejména o zkušenosti s nastavováním bezpečnostních opatření v rámci různých hrozeb, ať už se jedná o vydírání institucionální nebo fyzické osoby nebo oblast fyzické bezpečnosti osob či majetku Masarykovy univerzity. Ještě ze svého brněnského působení, kdy jsem byl součástí antikonfliktního týmu, mám zkušenost s technikami a metodami, které vedou ke zvládnutí konfliktních situací, znalost technik skrytého trasování a plánování opuštění objektů či příjezdu do objektů a kompletní zjištění osobní bezpečnosti fyzické osoby. Je žádoucí, aby tyto aktivity nevyvolaly zbytečný rozruch a aby vše probíhalo v kontextu univerzitního prostředí. Nechci se ubírat směrem univerzitní policie, naopak, rád bych, aby se bezpečnost plně implementovala do univerzity a nikoliv, aby se univerzita přizpůsobovala bezpečnosti. V první řadě jde o dokončení bezpečnostní struktury, jejíž výstavba začala ještě před mým příchodem, ať už se jedná o kombinaci prostředků zajištění, které se týkají fyzického bezpečí nebo administrativních záležitostí, konkrétně převzetí bezpečnostní dokumentace Masarykovy univerzity a její dotvoření. Zásadním pilířem je pak personální bezpečnost, což v praxi znamená, alespoň v mém pojetí, zacílení na studenty a zaměstnance, případně na osoby, které na Masarykově univerzitě pracují na částečné úvazky nebo dohody. Chci, aby byli o možných rizicích informováni, aby byli proškoleni a aby věděli, jak se v případě ohrožení chovat. Rozhodně žádné bezpečnostní rámy!
Mohu také přispět k zajištění ochrany různých know-how a výzkumných poznatků, stejně tak by měla do mé gesce v budoucnu spadat i eliminace protivlivových působení v prostředí vysoké školy – Masarykovy univerzity.
Jak si do budoucna představujete právě školení, o kterých jste se zmiňoval?
Vzhledem k tomu, že pomalu končí jarní semestr, plánuji sérii školení až na podzim. Můžete nastavit jakákoliv technická omezení či zabezpečení, ale vždy bude ve výsledku na lidech, jak se v dané situaci zachovají a jak budou umět reagovat. V minulosti na MUNI základní školení pro všechny studenty i zaměstnance proběhlo online, což je v základních obrysech dostačující, nicméně i podle zahraničních zkušeností je vždy nejpřínosnější osobní školení. Studentům umožní lépe si představit atmosféru, situaci a klást otázky. Já pak také dostanu přímo na místě zpětnou vazbu nebo i podněty, které mohou dle konkrétní fakulty či budovy bezpečnost posunout ještě o kus dál. Bezpečnost je totiž věc společná. Proto bych po dohodě s paní kvestorkou a fakultami rád našel způsob, jak věc na jednotlivých fakultách realizovat. Mám poměrně velké ambice navrhnout model, který by vedl k proškolení všech studentů Masarykovy univerzity, kteří o to budou mít zájem, tedy napříč ročníky, a to jako nulté. V dalších letech bych pak pokračoval u prvních ročníků, a zároveň nabídl možnost těm, kdo by si školení rádi zopakovali. Také bych chtěl, aby školicí aktivity byly strukturované. Jiný typ školení potřebují studenti a jiný pedagogové a zaměstnanci.
V čem je pro vás univerzitní prostředí unikátní a jak jeho ochranu a zároveň otevřenost vnímáte?
Unikátnost univerzitního prostředí vnímám v míře otevřenosti, kterou je třeba v kontextu bezpečnosti akceptovat. Masarykova univerzita je školou veřejnou a všechny její budovy jsou tedy budovy veřejné. Je však třeba vycházet z platných univerzitních ustanovení, která definují možnosti pohybu cizích osob, nedovolují jim narušovat výuku, elementární prostředí přípravy vyučujících či klid na práci pro další zaměstnance. I s otevřeností se dá pracovat tak, aby nenarušila výuku a primárně neohrozila bezpečnost studentů a vyučujících.
Mohou se na vás obracet fakulty a pracoviště i při pořádání hromadných akcí v souvislosti s bezpečnostními opatřeními?
Děkanům i tajemníkům všech fakult jsem nabídl otevřenou spolupráci. Po převzetí funkce krizového manažera, což vyžaduje zapracování do struktur velké organizace, jakou bezesporu Masarykova univerzita je, budu začleněn do všech komunikačních schémat, kde se činnost a role krizového manažera předpokládá. Pokud budou mít fakulty i pracoviště univerzity nějaké dotazy, pochybnosti či budou potřebovat poradit v jakékoliv bezpečnostní záležitosti, jsem tady pro ně. Pokud jde o akce jako MUNI DAY, OPEN DAY a podobně, vždy bude záležet na vyhodnocení samotné události a rizik, která může přinášet. Pokaždé je potřeba zvážit, nakolik je akce veřejná, na jak velké ploše se koná, jaký je předpokládaný počet účastníků, zda se uskuteční vevnitř nebo venku či zda dokonce nevyžaduje nějaká dopravní omezení a podobně. S Policií ČR má MUNI nastavený systém spolupráce a komunikace, tedy neznamená to, že pokud na místě policisty nevidíte, že s nimi Masarykova univerzita nespolupracuje.