Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se přihlásila do soutěže E.ON Energy Globe s projektem Ekologická opatření v botanické zahradě, který zahrnuje pět jejich variant. V letním seriálu Magazínu M tato opatření postupně představujeme, neboť pro úspěch v soutěži potřebuje zahrada vaše hlasy. Aktuálně je jedním z šesti finalistů.
Přivedení elektriky k fontáně Žába
Bazén s fontánou Žába byl původně zemním tropickým skleníkem, postaveným v roce 1925. Skleníky se v té době stavěly tak, že se vyhloubila jáma, ta se uvnitř obezdila a na úroveň okolního terénu se postavila střecha z pařeništních oken. Uvnitř skleníku byl bazén pro největší leknín světa – viktorii královskou. Ve 30. letech minulého století však pro ni byl vybudován skleník nový a z původního se stal jen bazén. Po 2. světové válce byl zrekonstruován a z obou jeho stran přibylo 20 metrových betonových nádržek na bahenní druhy.
V roce 1948 zhotovil z betonu sochař František Knaifl sochu a fontánu Žába. Předlohou jí byl skutečný druh, americký skokan volský neboli řvavý. Z pusy tryská skokanovi třemi tryskami voda, která okysličuje vodu v nádrži.
„Proudění nebo tryskání vody slouží nejen v bazénu u Žáby, ale i v dalších jezírkách a nádržích, k jejímu okysličování, čímž se zabraňuje růstu řas a sinic hlavně v letních měsících, kdy je voda teplá. Okysličování potřebují také živočichové žijící ve vodě,“ říká vedoucí botanické zahrady Magdalena Chytrá. Botanická zahrada má pro tyto účely celkem deset různých čerpadel.
Do jezírka u Žáby se až do roku 2019 pouštěla pitná voda z kohoutku, v letní sezoně i osm hodin denně. Voda pak na druhé straně bazénu odtékala bez užitku do kanalizace. Úbytek vody mohl v roce 2018 znamenat ztrátu až 38 tisíc korun za rok.
O rok později toto zahrada změnila. „Od nejbližšího rozvodu elektřiny v zahradě jsme přivedli k fontáně proud a vybudovali malou elektrickou skříň se zásuvkou na připojení čerpadla. Od roku 2019 již tedy voda koluje a fontána je napájena stále stejnou vodou a do odpadu zbytečně nic neodtéká. Náklady na přivedení elektřiny činily 36 tisíc korun, jednou za tři roky koupíme nové čerpadlo a něco se spálí na elektrickém proudu. Náklady jsou ale rozhodně nižší, navíc se neplýtvá stále drahocennější vodou,“ vysvětluje Magdalena Chytrá a upozorňuje, že voda je v jezírku v letním období trochu zelenější než bývala dříve, protože už není každodenně zřeďována čistou vodou, ale ničemu to nevadí.
V bazénu zahradníci pěstují lekníny a chovají okrasné karasy zlaté a koi kapry. Občas do zahrady zalétají i divoké kachny.
Betonový bazén se Žábou a přilehlé nádržky na bahenní rostliny však už nejsou v dobrém technickém stavu. Protékají, kořeny stromů z okolí se dostaly do bazénu a narušují beton. „Pokud bychom vyhráli soutěž, použili bychom peníze právě na rekonstrukci bazénu a vybudování nových nádržek na mokřadní druhy. Jižní Morava má zbytky lužních lesů, kde jsou vzácné druhy rostlin, které by měly být v zásobním pěstování i v botanických zahradách. A toho chceme dosáhnout,“ dodává Magdalena Chytrá.
Seznam opatření:
- Osázení zelené střechy na budově kolárny u fakulty v areálu v Kotlářské ulici.
- Přivedení elektrického vedení k fontáně pro možnost používání čerpadla.
- Vybudování nádrže na zachytávání srážkové vody pro zalévání ze střech skleníků a přilehlých budov.
- Zavedení mozaikové seče trávníků.
- Dokonalejší údržba stávajících dřevin v areálu.
