Z pozůstalosti od soukromého vlastníka zakoupila botanická zahrada přírodovědecké fakulty semeno palmy lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica). Semeno zraje několik let a dorůstá do rozměrů mezi 25 až 40 centimetry, čerstvé váží až 15 kilogramů, s blanitým obalem ještě více. V České republice se těchto semen, která není možné legálně získat z přírodních lokalit na Seychelách (tamní vláda obchod přísně střeží a omezuje), nachází pouze pár ve sbírkách univerzit nebo vědeckých institucí. Pro botanickou zahradu se nový přírůstek zároveň stává největším semenem ve sbírce.
„Roky sleduji, zda by se semeno nedalo někde sehnat. Občas se objevují na internetu v aukčních síních v Británii nebo v Americe. Když letos na Den botanických zahrad sdíleli kolegové z Liberce na facebooku, že ukazují své semeno návštěvníkům, opět jsem se podívala na internet a najednou tam na bazaru našla týden starou nabídku od soukromého vlastníka z Benešova u Prahy. Okamžitě jsem požádala tajemníka naší fakulty o možnost semeno zakoupit, společně s právničkou jsme vyřešili kupní smlouvu a kontaktovala jsem prodejce. Byla jsem moc ráda, že jsme semeno jako sbírkový předmět získali, protože kdyby ho koupil soukromý sběratel, už by ho nemohla vidět veřejnost,“ popisuje „transakci“ vedoucí Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Magdaléna Chytrá. Semeno je samo o sobě sbírkovým předmětem a bude sloužit k výukovým a prezentačním účelům. Do jeho transportu do Brna pak vedoucí botanické zahrady jako bodyguardy zapojila i členy své rodiny, všechny rovněž propojené s Masarykovou univerzitou. „Celá rodina jsme absolventi nebo někteří stále studenti a zaměstnanci Masarykovy univerzity, takže pořád pracujeme pro naši Alma Mater,“ dodává Magdaléna Chytrá.
Díky tvaru semene i samčímu květenství byla rostlina v minulosti opředena mnoha mýty souvisejícími s milováním a plodností. Jméno dostala po králi Ludvíku XV. – Lodoicea – a druhový přívlastek maldivica podle místa, kam semena doneslo moře – Malediv. Klíčivá semena, takzvané mořské kokosy (Coco-de-Mer), ale neplavou a potopí se na dno. Slaná voda je rychle znehodnotí a semeno následně vyplave na hladinu, odkud může být zaneseno proudy na jiné ostrovy.
Palma lodoicea seychelská je dvoudomá rostlina, která má zvlášť květy samčí a zvlášť samičí. Samičí rostliny začínají plodit až přibližně po 25 letech. Palma se dožívá vysokého věku. Pochází ze Seychel, kde je endemitem. Přirozeně nikde jinde neroste. I pěstování v umělých podmínkách je velice obtížné, takže živou rostlinu má jen několik tropických botanických zahrad. Její semena jsou uvedena v příloze III. seznamu CITES, který reguluje obchod a pohyb vybraných chráněných organismů na světě. Není bez zajímavosti, že semeno palmy lodoicea dostali jako dar britský princ William a jeho choť Catherine při své svatební cestě na Seychelských ostrovech.
„Semeno je sbírkovým předmětem, neslouží tedy k výsevu a vypěstování rostliny. Je to ale původně živý materiál, rostlina, tedy její reprodukční část. Sbírkami v zahradě jsou všechny rostliny, živé rostliny, jak skleníkové, tak i ty venkovní. Máme samozřejmě i živé palmy, nikoli tedy přímo lodoiceu, ale jiné druhy. Návštěvníkům ukazujeme i neživé části rostlin jako bambusy, vlákna z bavlníku, konopí či sisal, necháme je přičichnout k vůni semen kávovníku, eukalyptu, třtinového cukru nebo jasmínu, ohmatat lusky rohovníku či kakaové boby,“ vysvětluje Chytrá. K dalším „exponátům“ zahrady tak patří i kadidlo – pryskyřice ze stromů rostoucích v poušti, modely květu tropického leknínu viktorie, šištice cykasu, suchý plod z baobabu nebo váza vyrobená z kmene stromovité kapradiny.
Semena ke klíčení se uchovávají mrazem nebo ve speciálních podmínkách. Sbírkové předměty jako semena, části rostlin a herbáře, ale i vycpaná zvířata v muzeích a sbírkách se musí pravidelně ošetřovat proti skladištním škůdcům, což se dělá za pomoci plynofikace sbírek. „Dříve se v herbáři používal sirovodík, dnes jsou možná i jiné látky, my používáme dýmovnice typu Actellic určené k likvidaci podobných škůdců, a to i v našem skladu semen. Důležité je také, aby ve sbírkách nebylo vlhko a nenapadly je plísně. V muzeích často vidíme odvlhčovače a vlhkoměry. Nám bude stačit uchovat semeno většinu roku ve skříni v kanceláři. Ukazovat ho budeme v létě, kdy je ve skleníku kaktusů nižší vlhkost, a při jednodenních akcích,“ přibližuje vedoucí botanické zahrady Magdaléna Chytrá.
Ve vitríně kaktusového skleníku botanické zahrady v Kotlářské ulici je semeno palmy vystaveno právě od dnešního dne. K vidění bude do konce srpna, avšak vždy jen po omezenou dobu, aby nedošlo k jeho poškození vlivem vlhkosti a případných škůdců.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity má otevřeno denně od 9 do 17 hodin.