Do České republiky přijel Marcos během pandemie jako stážista. V rámci svého magisterského studia zaměřeného na vývoj buněčných, genových a tkáňových terapií chtěl v Brně nabrat zkušenosti na pracovišti, které se věnuje výzkumu kmenových buněk, a také si vyzkoušet vědeckou práci v zahraničí.
„Hlavní motivací, proč jsem si vybral ze všech evropských zemí právě Česko, pak byl ten, že jsem od roku 2018 studoval na univerzitě také český jazyk. Tento neobvyklý koníček mě přiměl hledat možnosti studia a práce právě v této zemi,“ prozradil López okolnosti, které ovlivnily jeho příchod na MUNI.
Na lékařské fakultě studuje program Biomedical Sciences a pracuje v laboratoři zaměřené na zkoumání mechanismů, které ovlivňují růst zubů a jejich regeneraci. Využívají k tomu myší řezáky, které mají přirozenou schopnost dorůstat po celou dobu života zvířete. Zaměřují se především na roli objevených nových typů kmenových buněk a způsobů, jakým se tyto buňky mohou v zubech přetvářet do funkčních buněk, které se podílejí na různých rolích v rámci zubu. Za svou vědeckou práci získal letos Cenu rektora MU pro vynikající studenty doktorských studijních programů.
Popularizace vědy je důležitá
Studium a práce v laboratoři přivedly Marcose také k účasti na Noci vědců. Celoevropská událost, při níž výzkumníci představují svou práci široké veřejnosti, pro něj byla výzvou, protože se musel připravit na to, že bude mluvit česky.
„Bral jsem to jako možnost procvičit si a zlepšit své znalosti vašeho jazyka. Přesto velké množství návštěvníků akce přepínalo do angličtiny, protože si mysleli, že jim pak lépe porozumím. Ale bohužel se nenašel nikdo, kdo by si se mnou popovídal španělsky, a byl bych velmi rád, kdyby se to při nadcházející Noci vědců podařilo,“ přeje si mladý vědec.
Jak sám říká, pomáhat při Noci vědců pro něj nakonec bylo jednodušší, než si původně myslel. Kromě jazykové výzvy to ještě znamená také několik dní příprav. Výzkumníci a studenti, kteří chtějí svou práci na akci představit, se den věnují brainstormingu nápadů, co z jejich práce by mohlo zaujmout laickou veřejnost. Řeší také, jak svou vědu přiblížit návštěvníkům přístupnou a srozumitelnou formou. „Několik dnů pak samozřejmě věnujeme přípravě materiálů a odpoledne před začátkem akce si zase chystáme místo pro prezentaci.“
Podobné akce podle mladého výzkumníka pomáhají široké veřejnosti pochopit, co vlastně vědci ve svých laboratořích dělají, čím se zabývají a proč. „Navíc pak mohou vnímat tento specifický svět jako něco jim bližšího a mohou získat představu, jaká věda se dělá v místě, kde žijí, a jak se vyvíjí.“ A protože většinu účastníků tvoří rodiny s dětmi, může to být podle Lópeze také fascinující zážitek a motivace ke zkoumání světa pro tuto novou generaci.
Obarvené zuby
V loňském roce si López se svými kolegy připravil na Noc vědců prezentaci jejich metody pro sledování nově vytvořených kostí a zubů, kterou předtím publikoval vědecký časopis Science Advances.
„Lidem jsme ukazovali a vysvětlovali použití fluorescenčních barviv, která při podání zvířatům označí nové kosti nebo zuby. Přinesli jsme vzorky kostí a zubů myší, chameleonů, žab i ryb a ukazovali je zájemců pod fluorescenčním mikroskopem,“ přiblížil program uplynulé Noci vědců.
Uvedená metoda pomáhá monitorovat růstové a regenerační procesy a může tak mít velký přinos pro péči o lidský chrup. Vědci totiž mohou díky ní na zvířecích modelech testovat nové přístupy v hojení ran nebo kostí v regenerativní zubní medicíně, anebo sledovat různé defekty jako jsou vrozené vady kostí a zubů. Přestože měl na minulé akci spoustu práce s vysvětlováním nové metody všem zájemcům, našel si López čas i na prohlídku jiných pracovišť. „Měli jsme velký tým a díky tomu jsme se mohli střídat a měli i přestávky. Během nich jsem měl možnost podívat se na práci dalších kolegů z lékařské a přírodovědecké fakulty.“
A co se mu na Noci vědců nejvíc líbilo? „Nejlepší je, jak se lidé opravdu nadšeně a proaktivně ptali na náš výzkum, snažili se pochopit, co děláme, a spojili si to s vlastními předchozími zkušenostmi nebo znalostmi.“