Žebříček, vydávaný od roku 2010, byl v loňském cyklu rozšířen o řadu nových indikátorů. Díky této reformě v metodologii tak nyní lépe reflektuje měnící se roli vysokých škol v globalizovaném světě. Vedle kvality vzdělávání a výzkumu hodnotí dále úroveň vědeckého prostředí, míru internacionalizace a mezinárodní spolupráce a také spolupráci se soukromým sektorem. Největší význam mají v hodnocení i nadále dva průzkumy reputace instituce v akademickém prostředí a citovanost publikací podle databáze Scopus.
Masarykově univerzitě se v dílčím hodnocení dařilo nejlépe v oblasti vědeckého prostředí. V kategorii Research Environment zaujala 429. místo na světě, což je o 13 příček lepší umístění oproti loňskému roku. Meziroční zlepšení v této kategorii umožnily vyšší příjmy MUNI na výzkumnou činnost a počet odborných článků indexovaných v databázi Scopus. V Top 500 nejlepších univerzit světa se MUNI dále umístila v kategorii International Outlook, kde získala 472. pozici, a to díky stabilní základně zahraničních studujících a zaměstnaných na MUNI i intenzivní vědecké spolupráci se zahraničními institucemi.
„Z aktuálního umístění Masarykovy univerzity v žebříčku THE mám radost, i když bych si přirozeně přál meziroční zlepšení nejen ve faktickém výkonu, kterého zjevně dosahujeme, ale i ve výsledném světovém pořadí. Po loňském zlepšení, kdy jsme si polepšili o 200 příček, a letošním nemalém nárůstu zúčastněných univerzit však i udržení pozice vnímám jako úspěch – nejen počet konkurentů se zvyšuje, ale i jejich výkon. Proto mě těší především, že jsme se v dílčích parametrech do Top 500 opět probojovali právě v oblasti Research Environment, která stojí na výzkumné produktivitě našich akademiků, dále na schopnosti získat finance na výzkum, což potvrzuje naši úspěšnost v získávání grantů, a v neposlední řadě na výzkumné reputaci,“ komentoval rektor Martin Bareš.
Tradičně nejsilnějšími dílčími indikátory MUNI zůstávají International students (letošní skóre 87,3 z možných 100), který představuje podíl zahraničních studujících mezi studujícími univerzity a tvoří součást skupiny indikátorů hodnotících internacionalizaci a mezinárodní spolupráci, dále Research influence (skóre 90,7), měřící citovanost publikací instituce v úzké skupině vysoce citovaných zdrojů (podle Scopus), a Research Income (skóre 79,1), v němž se hodnotí příjmy instituce pro účely výzkumu přepočtené na akademického pracovníka.
První příčku žebříčku obsadila již po deváté v řadě University of Oxford, na druhém místě je letos Massachusetts Institute of Technology (MIT), na třetím Harvard University. Loni druhý Stanford klesl v letošním hodnocení až na šesté místo. Mezi českými univerzitami je nejlépe hodnocenou Univerzita Karlova, která obhájila loňské světové umístění 401.–500. Za druhou Masarykovou univerzitou je pak Česká zemědělská univerzita v Praze na světové příčce 801.–1000. Celkem se v aktuálním hodnocení podařilo umístění 17 českým vysokým školám.