Návštěvníci konference, která se konala pod záštitou premiéra ČR Petra Fialy, zaplnili do posledního místa učebnu číslo 50, kde v roce 1989 shodou okolností pracoval i takzvaný fakultní stávkový klub. Nyní se v učebně sešly výrazné osobnosti před- i polistopadového vývoje, z nichž každá obohatila debatu něčím jedinečným.
Z politické sféry se konference zúčastnili dva bývalí premiéři České republiky – Petr Pithart a Vladimír Špidla, sociolog a politik Ivan Gabal a diplomatka a herečka Magda Vášáryová. Neméně důležitou perspektivu justice připojila do debaty soudkyně Ivana Janů, náboženský vhled zosobnil římskokatolický kněz Josef Suchár, kulturní úhel pohledu zastal dramaturg a pedagog Petr Oslzlý a lidskou tvář vtiskl vyprávění Ivan Lukavský, muž, který se podle vlastních slov zasloužil o zrušení povinné maturity z matematiky.
V úvodním slově přítomné přivítala děkanka pedagogické fakulty Simona Koryčánková, která zdůraznila význam podobných setkání. Několika slovy ji doplnil náměstek primátorky města Brna Filip Chvátal. Celou debatou poté publikum zkušeně provedl vedoucí Katedry historie Jiří Mihola. Každý z pozvaných dostal přibližně patnáct minut a do tohoto časového okna musel vměstnal vyprávění, které by klidně vydalo na celou přednášku. Každý příběh byl mimořádně zajímavý a přítomným zosobnil jednotlivé ideje přesně tak, jak odkazoval samotný název konference.
Solidarita
První vystoupil sociolog Ivan Gabal, jehož idea symbolizovala solidaritu a občanskou spolupráci. „Česká společnost je dnes společností solidarity, ale podstatná část té společnosti se obává svobodných voleb, jednoho z hlavních nástrojů revoluce 89,“ zmínil v odkazu na paradox současné české společnosti, kdy navzdory vzájemné důvěře a solidaritě vzrůstají obavy ze základních demokratických procesů.
Právo
Druhou v pořadí byla politička a soudkyně Ivana Janů, která vyprávěla o významných historických událostech, jež utvářely polistopadovou Českou republiku. Zdůraznila především ideu ústavních hodnot demokracie a ochranu základních práv a svobod jako pilíře nového demokratického státu. Velmi zajímavý byl také její vhled do situace, jak ve skutečnosti nový stát vznikal a jaké těžkosti provázely následné rozdělení Československa.
Odvaha
Ivan Lukavský jako bývalý spolužák organizátora akce Jiřího Miholy byl osobou, kterou mnoho přítomných v sále neznalo. O to více dokázal publikum zaujmout příběhem. „Má odbojová činnost začala už v šesté třídě základní školy, když jsem se zúčastnil prvomájového průvodu v kšiltovce s nápisem ‚USA‘ popsané ze všech čtyř stran. Byl to vtip mého otce, který mi řekl, že kdyby měl někdo problém, mám říct, že demonstruji za solidaritu s trpícím americkým pracujícím lidem,“ začal vyprávět Lukavský a sál se otřásal smíchy, což příhodně odlehčilo vážnost tématu. Příběhy, kterými dál Lukavský několikrát rozesmál všechny posluchače, vyjadřovaly hlubokou víru v pravdu a morální odpovědnost jednotlivce, která jej vedla k odporu vůči totalitnímu režimu i přes osobní rizika.
Svoboda
Petr Oslzlý, herec a bývalý rektor Janáčkovy akademie muzických umění reprezentoval ve svém příspěvku ideu svobody. „Ideál nás jako divadelníků a nás jako umělců je velice jednoduchý a dá se vyjádřit jediným slovem – svoboda. Nešlo nám pouze o naši svobodu vyjádření, o svobodu uměleckého projevu, šlo nám o svobodu celé společnosti,“ zmínil během svého projevu.
Upřímnost
Jeden z „otců zakladatelů“ české politiky Petr Pithart do diskuse vnesl kritický pohled a vyzval k hlubokému zamyšlení, zda jsme ony sametové ideje a ideály v průběhu let neztratili. „Mám pocit, že je nejvyšší čas mluvit – možná o tomtéž, ale jinak,“ řekl bývalý premiér v úvodu, čímž atmosféra v sále zvážněla a každý v místnosti možná přemítal spolu s řečníkem. Neobyčejné zkušenosti a osobní přesah člověka, jenž byl přímo u zrodu nového českého státu, upoutaly pozornost, ač jeho slova nebyla vskutku veselá. „Po tolika letech není co oslavovat, ale věci musíme pojmenovat, abychom získali naději, že je dokážeme opravit,“ uzavřel svůj příspěvek, který se nesl v duchu ryzí upřímnosti, jež nemusí být vždy přívětivá, ale nelze se bez ní obejít.
Víra
Šestý v pořadí vystoupil neratovský farář Monsignor Josef Suchár. Vyprávění začal vzpomínkou na vlastní prožití minulého režimu, přičemž plynule navázal na ideu víry, kterou se snažil komunistický režim upozadit. „Církvi vzal nemocnice, školy, charitativní zařízení a řekl: Zůstaňte v kostele.“ Právě v tom Josef Suchár spatřuje důvod, proč církev dnes pro mnoho lidí ztrácí význam. Svůj příspěvek nicméně uzavřel optimistickým přáním: „Kéž by se našel způsob, jak lásku a službu přenést i mimo kostelní zdi. Kéž bychom se nevzdávali. Stojí to za to.“
Evropská integrace
Předposlední vystoupil druhý expremiér – Vladimír Špidla, který svým monologem připomněl důležitost ideje evropské integrace jako klíčového nástroje k posílení suverenity a bezpečnosti České republiky. „Evropská unie je zázrak a zázraky se dějí, neboť došlo k vytvoření instituce, kde poražení i vítězové byli na stejné úrovni a podíleli se na budování budoucnosti,“ uvedl. Velmi zajímavý pohled člověka, který stál u vstupu České republiky do Evropské unie, umožnil publiku pochopit, jak důležitý krok to pro naši zemi byl.
Obrana
Řadu přednášejících uzavřela Magda Vášáryová, slovenská herečka a politička, která v jistém slova smyslu navázala na Petra Pitharta kritickým pohledem na současnou situaci. Formou řečnických otázek a poutavého přednesu donutila publikum zamyslet se nad otázkami, které sice nebyly příjemné, ale rozhodně byly reálné. „Pokračujeme v sametu? Proč jsme se pro samet rozhodli? Nemohli jsme být lépe připraveni? Byli jsme připraveni? Dá se vlastně vybojovat suverenita sametem?“ Její vyprávění, doplněné o varování před virtuálním světem, mělo jasnou pointu – svoboda a suverenita se musí bránit.
Konference Sametové ideje ukázala, že hodnoty, které byly základem sametové revoluce, stále zůstávají aktuální a nezbytné pro budoucnost naší společnosti. Po celou dobu vystoupení zaznívaly klíčové ideje, které tvoří fundament naší demokracie: solidarita, právo, odvaha, svoboda, upřímnost, víra, evropská integrace a obrana. Každý z řečníků přinesl svůj jedinečný pohled, ale všechny tyto myšlenky spojoval jeden společný cíl – chránit a dále rozvíjet svobodu a hodnoty, za které národ bojoval před 35 lety.
Autor článku je studentem FSS a členem studentské redakce Magazínu M.