S myšlenkou propojit 1. neurologickou kliniku ve Fakultní nemocnici u svaté Anny (FNUSA) a Kliniku dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno v oblasti diagnostiky a léčby pacientů s obtížně kompenzovatelnou a nekompenzovatelnou epilepsií přišel před třiceti lety Ivan Rektor. Aktuálně má Centrum pro epilepsie Brno, tedy Akademické centrum pro epileptologii a epileptochirurgii lékařské fakulty nové webové stránky, jež se více zaměřují na pacienty, které provedou základními informacemi o epilepsii, možnostech léčby, ale pomohou také s odkazy, jak řešit praktické věci v životě, které epilepsie ovlivňuje.
Aktualizované webové stránky jsou přehlednější a pro pacienty srozumitelnější. Kromě základních informací o epilepsii a možnostech její léčby tam pacienti či jejich blízcí získají informace o jednotlivých metodách vyšetření a o léčebných postupech. „Fungovat ale budou také jako rozcestník na pacientské organizace, které pomáhají lidem s epilepsií řešit praktické životní otázky,“ uvedl přednosta 1. neurologické klinika FNUSA Milan Brázdil, který centrum vede.
Co je epilepsie
Epilepsie je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvatovými stavy. Příčinou epileptického záchvatu je změna dráždivosti mozkové kůry se vznikem abnormních výbojů mozkových neuronů. Odhaduje se, že epilepsii má téměř jedno procento populace, tedy v Česku je okolo 100 000 lidí s touto diagnózou. „Naší specializovanou epileptologickou ambulancí ročně projdou asi dva tisíce pacientů, část z nich je ze zahraničí. Nějaký epileptochirurgický zákrok pak u nás podstoupí asi sto pacientů ročně, deset procent z nich jsou děti,“ upřesnil Brázdil.
Příčiny epilepsií mohou být různé, od úrazového poškození mozku přes nádory, cévní mozkové příhody či infekce až po dědičné příčiny nemoci. S její léčbou se začíná po opakovaném výskytu epileptických záchvatů a asi u dvou třetin pacientů se je daří dlouhodobě potlačovat pravidelným užíváním léků. „Zbývající asi třetina pacientů jsou lidé s epilepsií takzvaně farmakorezistentní. U nich se pak posuzuje vhodnost léčby operační a dostávají se do specializovaných epileptologických center s epileptochirurgickým programem, jako je právě naše Centrum pro epilepsie Brno,“ doplnil Brázdil.
Brněnské centrum zahájilo program operační léčby v roce 1995 a od toho roku resekčně odoperovalo, tedy odstranilo část mozku spojenou s epilepsií, více než 650 pacientů. Postupně rozšířilo také neurostimulační léčbu, kterou dosud prošlo na 360 lidí. „Jde jednak o implantaci stimulátoru vagového či bloudivého nervu, nebo nejnovější hlubokou mozkovou stimulaci,“ přiblížil další možnosti léčby farmakorezistentní epilepsie přednosta kliniky.
Jak připomíná, epilepsie má zcela zásadní a samozřejmě silně negativní vliv na kvalitu života pacientů, zejména jedná-li se o ty s pokračujícími záchvaty. Epileptici musí své nemoci přizpůsobit i vybavení bytu, výběr povolání či sportovních aktivit, řešit musí otázku řidičského oprávnění či těhotenství. „Pro zlepšení kvality života je tedy primární odstranění záchvatů, což se v našem centru podaří u většiny léčených pacientů,“ doplnil Brázdil.
Možnosti centra, v němž je od počátku zapojená i Neurochirurgická klinika a Klinika zobrazovacích metod FNUSA a postupem doby také genetici, neuropatologové, psychiatr, sociální pracovník a tým biomedicínských inženýrů se neustále rozšiřují. V roce 2004 vzniklo v Brně jako první v České republice specializované Epileptologické oddělení s video-EEG monitorovací jednotkou a v roce 2015 získalo centrum od ministerstva zdravotnictví statut Centra vysoce specializované péče o pacienty s farmakorezistentní epilepsií. Podařilo se také významně rozšířit kapacitu nejen video-EEG monitorovací jednotky či specializovaných lůžek, ale i specializovaných epileptologických ambulancí.
Mezi terapeutické možnosti přibyla chirurgicky náročná metoda funkčních hemisferotomií i minimálně invazivní metoda radiofrekvenčních termokoagulací. „Dobře zvládnuta v našem centru je metoda invazivního EEG prostřednictvím intracerebrálních elektrod, kterou se k nám učí jezdit studovat mnozí kolegové z bližšího i vzdálenějšího zahraničí. Počtem výkonů patříme k předním evropským epileptochirurgickým pracovištím.“
Za třicet let se také významně změnily možnosti péče o pacienty s epilepsií. Staré protizáchvatové léky s mnoha nežádoucími účinky postupně nahrazují moderní, bezpečná a dobře tolerovaná léčiva, do praxe se zavedly moderní diagnostické metody, výrazně se vylepšila metodika implantace hlubokých mozkových elektrod i analýza jimi získávaných dat. Začaly se využívat neurostimulační metody, které umožňují výrazně zvýšit kvalitu života i u těch pacientů, kteří nemohou podstoupit resekční epileptochirurgický zákrok.
