Na téma legalizace prostituce debatovali manažeři největšího erotického podniku v Evropě se sídlem v Praze Kateřina Šteklová a Lukáš Sedláček, vedoucí poradenského centra ROZKOŠ bez RIZIKA Alena Holoušová a Michal Blažek zabývající se pracovním a antidiskriminačním právem. Panelová diskuse se v harmonogramu festivalu objevila poprvé.
„Nemůžu vyjádřit slovy, jak spokojená jsem,“ okomentovala průběh diskuse její moderátorka a jedna z organizátorek akce Nevenka Petříčková. Pro téma legalizace prostituce se zdála panelová diskuse ideálním formátem, protože umožňuje poskytnout mnoho pohledů na problematiku. „Spojením těchto pohledů jsme mohli dosáhnout opravdu kvalitní debaty,“ vysvětlila výběr formátu Petříčková.
Program zahájila Petříčková skutečností, že poskytování sexuálních služeb není v Česku nijak právně ukotveno. S prostitucí ale souvisí trestný čin obchodování s lidmi, kuplířství a prostituce ohrožující mravní výchovu dětí a možnost obcí zakázat prostituci na svém území, což prostituci přímo ovlivňuje. „Nic takového jako legální nevěstinec v České republice neexistuje,“ navázal na Petříčkovou Sedláček. V jejich erotickém podniku pracují ženy na základě klientského přístupu, nejsou tedy zaměstnankyněmi. „Existují země, kde mají zaměstnanecký poměr, ale my si nemyslíme, že je to nejvhodnější,“ uvedl Sedláček.
Různorodost sexworkerek je velká. „Jsou ženy, které se za tuto výdělečnou činnost postaví, chtějí ji mít legální a chtějí takto pracovat,“ vysvětlila Holoušová. Tyto ženy jsou podnikatelky a mají pro účely sexuálních služeb zaregistrovanou buď činnost volnou nebo masérskou a za svou práci odvádějí daně. „Kdo chce, může i v aktuální situaci tuto činnost provádět naprosto legálně,“ dodala Holoušová. Jako protiklad uvádí ženy, které poskytují sexuální služby anonymně a nechtějí na tom nic měnit. Často touto prací zachraňují pro ně jinak neřešitelnou rodinnou finanční situaci, nebo jde o ženy ze sociálně vyloučených lokalit.
Legalizace by podle Sedláčka měla upravovat konkurenční prostředí, což by vedlo k lepším podmínkám a vyšší bezpečnosti pro lidi v sexbyznysu. Po legalizaci volá i ROZKOŠ bez RIZIKA.
„Všem je jasné, že jakýkoliv represivní přístup zvyšuje násilí a potenciální kriminalitu,“ řekla Holoušová. Hodně podle ní ale záleží na tom, zda chce mít stát sexworkery pod dohledem, nebo jestli se primárně snaží o jejich větší bezpečnost. „Jedna z věcí, která je v tomto byznysu důležitá, je transparentnost,“ zmínila Šteklová a doplnila, že legalizace by zlepšila dostupnost informací pro sexworkerky.
Problematická je v otázce legalizace podle Sedláčka povinnost testování, protože vede k tlaku na sexworkerky pracovat bez ochrany. „My sázíme daleko více na osvětu, takže spolupracujeme s neziskovkami, které ženy chodí nejen testovat, ale i poskytovat jim spoustu informací,“ upřesnil Sedláček. Tento bod diskuse ocenila i jedna z posluchaček Anna Dvořáková. „Je skvělé, že se snaží zdůraznit edukační část, protože sexuální edukace je už od základní školy nedostatečná a tomuto tématu se vůbec nevěnuje,“ okomentovala situaci.
Podle Holoušové z ROZKOŠE bez RIZIKA by legalizace napomohla zlepšit přístup zákonodárců a policistů k lidem z tohoto odvětví. V dnešním nastavení ženy nehlásí znásilnění, ani jiný trestný čin, protože je pro ně střet s policií dehonestující a ponižující. Podle Šteklové, manažerky erotického podniku, by ale legalizace k lepšímu přijetí této práce ve společnosti nevedla. Holoušová též položila otázku, zda je společnost schopná brát prostituci jako něco, čím se někdo může živit. „Myslím, že my v České republice na to teď momentálně vůbec nemáme,“ uzavřela.
Zájem o téma byl velký, na právnické fakultě se podařilo téměř do posledního místa zaplnit učebnu s kapacitou 170 míst. Vysoká účast ale provázela celý letošní program, což organizátorky hodnotí kladně.
„My jsme nadšené, kromě skvělé účasti nás překvapilo, že počet mužů a žen v publiku byl vyvážený. Myslím, že se nám podařilo dobře poskládat program a obsáhnout vybrané téma z více různých úhlů pohledu,“ zhodnotila letošní ročník festivalu marketingová koordinátorka projektu Sabina Minářová. Letošní zaměření na nástrahy sexbyznysu podle ní po dlouhém přemýšlení vykrystalizovalo z aktuálních problémů, které se řeší ve společnosti.
Autorka článku je studentkou filozofické fakulty a stážistkou studentské redakce Magazínu M.