„Nechtěli jsme, aby konference byla akademicky suchopárná a plná přednášek, ale aby měla na diváky i nějaký reálný dopad,“ vysvětlil vedoucí katedry politologie Stanislav Balík, proč příspěvky popisující vliv mediálního prostředí a průzkumů veřejného mínění na politiku nebo politický marketing doplnila i předvolební debata.
Na politiky čekala fakultní aula plná zejména studentů středních škol. Ti se letos poprvé podívají k volebním urnám. „Zvolili jsme proto formát osmi politických témat, na kterých lze ukázat ideové rozdíly, podle nichž si voliči mohou udělat obrázek, jak který kandidát odráží jejich názory,“ uvedl jeden z organizátorů konference Roman Chytilek.
Představit své programy přišli politici z jihomoravských kandidátek šesti politických stran. Na místě dostal každý z nich za úkol v jedné minutě odpovědět na postupně kladené otázky týkající se například státních maturit nebo školného na vysokých školách.
Debatou program konference neskončil. Celý její průběh sledovali studenti-výzkumníci, kteří se snažili promluvy politických představitelů přepsat do řeči vědy. „Šlo o praktickou ukázku toho, jak lze vědecky měřit i tyto zdánlivě neměřitelné věci,“ uvedl Balík.
Studenti si už dopředu tzv. nakódovali politické programy jednotlivých stran a stejný postup uplatnili i na jejich promluvy, které zazněly v diskusi. Výsledkem bylo převedení těchto textů do grafu. Ten politologové na závěr konference promítli politikům i divákům, aby jim jednak ukázali pozici mluvčího v pravolevém politickém spektru a zároveň také blízkost k politickému programu jeho vlastní strany.
Studenti a učitelé katedry politologie na podobných principech postavili celý výzkum aktuální volební kampaně. Zaměřili se v něm na detailní analýzu všech jejích složek od billboardů a inzerátů v novinách až po mítinky a televizní debaty.