Stipendium Franze Werfela – program excelence

„Franz Werfel je nejen pevnou součástí literární a kulturní vizitky naší země, také werfeliánky a werfeliáni jsou vyslanci literatury a kultury naší země,“ řekla ve svém projevu rakouská spolková ministryně pro vědu a výzkum ao.Univ. -Prof. Dr. Beatrix Karlová při ministerské recepci  konané 16.  dubna v rámci dvoudenní germanistické konference Franze Werfela. Stipendium Franze Werfela je určeno pro mladé univerzitní učitele v zahraničí, kteří se ve svém výzkumu zabývají rakouskou literaturou. Stipendium je podle ministryně „služebně nejstarší stipendijní program ministerstva pro vědu a zároveň nejúspěšnější stipendijní program v oblasti mezinárodní mobility.“ Stipendisté a stipendistky přispívají podle ministryně „neodmyslitelným způsobem k poznání a prostředkování rakouské literatury v jiných zemích.“ Stipendium bylo ministerstvem poprvé vypsáno v roce 1992 pro uchazeče ze střední a východní Evropy, od roku 1997 se vypisuje pro celý svět. Doposud má 95 stipendistů, 90 % jich pochází z bývalého východního bloku. Nejsilněji jsou zastoupeny Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Česko (9), nechybí však např. ani stipendisté z USA,  Mexika, Tuniska nebo Kamerunu.
Masarykovu univerzitu zastupoval tradičně jako jediný Roman Kopřiva z Ústavu germanistiky FF. České Budějovice mají 3 stipendisty, Olomouc a Ústí nad Labem  po dvou, Karlova univerzita jednoho. Tři werfeliánky z ČR absolvovaly distančně doktorský studijní obor Německá literatura na FF MU, jeden jako kmenový pracovník. Stipendisté z ČR si celkově – s jedinou výjimkou (Innsbruck) ¬– vybrali za svou destinaci Vídeňskou univerzitu.

Ročně se přiznává nanejvýš 7 stipendií. Uchazeči musejí pracovat v oboru literárněvědné germanistiky, lingvistika je podporována jen ve výjimečných případech. Stipendisté mohou působit jako hostující badatelé na rakouských pracovištích, v knihovnách, archivech a výzkumných ústavech. Na stipendium navazuje dlouhá fáze dodatečné péče, která sahá od promoce až po habilitaci (včetně habilitačního stipendia) resp. i po ní. Každoročně se alumni scházejí k literárněvědné konferenci. Vedení stipendijního programu převzala prof. Konstanze Fliedlová, která pracuje v tandemu s prof. Michaelem Rohrwasserem, nynějším šéfem vídeňské germanistiky. Stipendium prochází evaluačním řízením jako program excelence.

Do budoucna se počítá i s hlubším propojením stipendia s programem Rakouských knihoven rakouského ministerstva zahraničí (v Česku jich je 7), někteří stipendisté pracují ostatně jako jejich vědečtí poradci (také autor příspěvku). Stipendium je však i platformou pro další aktivity, např. bi(tri)laterální germanistická sympozia v Českých Budějovicích, Brně, Ústí nad Labem, na něž mělo navázat původně plánované sympozium v Praze. Cézuru znamenalo náhlé úmrtí prof. Wendelina Schmidta Denglera.



Jako nezapomenutelný spiritus rector, ordinárius a přednosta vídeňské germanistiky a ředitel Rakouského literárního archivu dovedl ve své osobě sloučit profesi klasického filologa v nejširším smyslu slova s profesí literárního kritika, ba úřadem papeže rakouské literární scény. Do svých přednášek programově zval živé autory a své žáky, ať domácí či cizí a mezi nimi i werfeliány, o něž se příkladně staral, učil spojovat literární vědu s pulzujícím literárním životem.  Jeho odkaz  připomíná při werfelovských konferencích Čtení Wendelina Schmidta-Denglera, kdy věhlasní rakouští autoři předčítají ze svých děl a stipendisté doprovázejí jejich četbu četbou překladů do svých jazyků (vloni Christoph Ransmayr, letos Friederike Mayröckerová). Starší stipendisté v Česku si jistě ještě vzpomenou na přednášku „WSD“ o Elfriede Jelinekové v Čes. Budějovicích a na FF MU v roce 2004, než bezprostředně  nato odjel do Prahy jako porotce pražské Ceny Franze Kafky, odrazového to můstku pro Nobelovu cenu za literaturu.