Zelená pro kampus

Třídění odpadu v současnosti zažívá boom jak ve světě, tak v České republice. Dvě třetiny Čechů v domácnostech aktivně separují papír a PET lahve, není tedy divu, že studenti Masarykovy univerzity začali volat po možnosti třídit odpad i ve škole. Tak vznikl projekt Zelený kampus, který studenti prezentovali na zářijovém zasedání Akademického senátu MU.

„Pokud dobře třídíte, je větší pravděpodobnost, že se odpad bude moci recyklovat a jako nová surovina vrátit do oběhu,“ vysvětluje záměr Pavel Dvořák, jeden z hlavních iniciátorů. Cílem projektu je nejen zvýšit využitelnost surovin, ale také snížit celkovou produkci odpadů na Masarykově univerzitě a následně i finanční náklady na jejich likvidaci.

Počátky aktivity vedou až do roku 2004 na přírodovědeckou fakultu. „Tehdy studentská komora akademického senátu přírodovědecké fakulty otevřela diskusi o třídění odpadu v areálu fakulty na Kotlářské. Instalovali jsme i provizorní banánové krabice na tříděný papír a PET lahve,“ vzpomíná tehdejší studentský senátor Tomáš Mozga. Prvotní nezájem studenty neodradil, Spolek přírodovědců uspořádal dva semináře o odpadech za účasti jak studentů, tak odborné i laické veřejnosti. Koncem roku 2006 se pak na univerzitě objevila iniciativa Akademického centra studentských aktivit s názvem Zelená univerzita, která si získala příznivce téměř ze všech fakult. Aktivita studentů ale se zkouškovým obdobím na konci akademického roku utichla.
Biomania oživila myšlenku
Nový impuls do odpadové problematiky přinesli studenti z občanského sdružení Biomania, kteří zaměřili pozornost na nový univerzitní kampus a tamější systém třídění odpadu. V kampusu sice byly drátěné koše a  plastikové pytle na papír a plasty, málokdo je ale kvůli nezřetelnému označení správně využíval a efektivní systém odpadového hospodářství tak v univerzitním kampusu chyběl. Studenti se proto rozhodli oslovit vedoucí několika ústavů přírodovědecké fakulty i sponzory zvnějšku, aby mohli pořídit barevně rozlišené nádoby na tříděný odpad. Nápad se setkal s pozitivními reakcemi a díky tomu dnes v jedenácti pavilonech kampusu najdeme téměř 170 nádob, do kterých je možné třídit papír, PET lahve, sklo a směsný odpad.

Zatímco na západních univerzitách jsou kontejnery na tříděný odpad samozřejmostí, v Česku je to zatím spíše ojedinělá záležitost. „Koncepci odpadového hospodářství Masarykovy univerzity jsme proto tvořili podle vlastního citu na základě osobních zkušeností a různých informací z  internetu,“ uvádí Mozga. To, že se autoři projektu neměli kde inspirovat, ovšem nebrání ostatním fakultám, aby koncept přebraly. „Právě Zelený kampus by mohl být předlohou pro jednotný systém odpadového hospodářství Masarykovy univerzity,“ říká Dvořák. Tuto myšlenku ostatně podpořil i Akademický senát MU. Univerzita by měla jít příkladem ostatním institucím ve snižování ekologické stopy.

Budoucnost projektu
„Zatím nemáme sběrnými nádobami pokrytu tu část kampusu, kde sídlí lékařská fakulta, hustší síť sběrných míst by mohla být i ve většině společných prostor kampusu,“ nastiňuje plány Dvořák. Jeho vize Zeleného kampusu se ovšem neomezuje pouze na třídění odpadu. Rád by viděl v  areálu kampusu například více zeleně, odpočinkových zón či výstavy studentských uměleckých prací v prostorách koridorů. „Ty budovy jsou krásné napohled, ale chybí zde genius loci, tak typický pro zelené univerzitní kampusy anglického či amerického střihu,“ uzavírá Dvořák.

Recyklace v číslech
- Průměrná vzdálenost k nejbližš+ím kontejnerům na tříděný odpad je v České republice 113 metrů.
- V minulém roce Češi zrecyklovali 71 % všech obalů.
- Vytříděné PET lahve se používají na produkci technických či textilních vláken, z nichž se pak vyrábějí koberce nebo oděvy. K výrobě jedné fleecové bundy je potřeba 50 vytříděných lahví.
- Sklo lze při recyklaci využít až ze 100 %.
- 30 tisíc kusů nápojových kartonů je potřeba k výrobě stavebních desek na jeden rodinný dům.