I když 25 let znamená v lidském životě teprve překonání prahu dospělosti, v životě časopisu je to už pořádná doba. Právě takového milníku letos dosáhl v současnosti zřejmě nejvýznamnější český literární časopis. A skutečně má něco za sebou. Z předrevolučního samizdatu se přes formát sborníku a posléze revue stal literárním měsíčníkem s nákladem kolem 1 400 výtisků.
„Když jsem časopis v roce 1995 přebíral spolu s Tomášem Reichelem a Martinem Stöhrem, měli jsme čtrnáct předplatitelů. Dnes je jich více než 700,“ pochvaluje si dlouholetý šéfredaktor Miroslav Balaštík, který působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě MU. Pokud by někdo čekal, že si bude v době, kdy svět stále více zaplavuje vizuální kultura, stěžovat na nezájem o literární časopis, velmi by se pletl. Publikum Hosta se podle Balaštíka od svých počátků významně rozšířilo a dnes jej tvoří jak lidé, kteří se literaturou zabývají profesně, tedy učitelé, redaktoři, spisovatelé a knihovníci, tak i vášniví čtenáři knih. „Jsou to čtenáři, kteří chtějí o literatuře a autorech vědět víc než jen informace na záložce knihy a kteří se chtějí orientovat v současné knižní produkci, případně i konfrontovat své čtenářské zážitky s názory recenzentů a kritiků,“ vysvětluje šéfredaktor.
Na nezájem čtenářů si tedy Balaštík nestěžuje. „A kupodivu nemáme v posledních letech ani problém s penězi. Grantový systém v tomto ohledu funguje a zatím se ani nezdá, že by došlo k nějakému velkému škrtání na ministerstvu kultury, které by časopisy ohrožovalo,“ doplňuje šéfredaktor. S něčím se ale přece jen potýká – s nedostatkem schopných literárních publicistů. „Je jen málo těch, kteří by dokázali napsat čtivou a současně fundovanou reportáž o různých literárních kauzách a problémech. Je to přitom typ článku, který čtenáři rádi čtou,“ říká Balaštík.
Silná tradice za zády
Dnešní Host volně navazuje na tradici literární revue Host do domu, která v Brně vycházela v 50. a 60. letech minulého století a přispívaly do ní velké osobnosti české literatury jako Jan Skácel či Oldřich Mikulášek nebo literární kritik Oleg Sus, který mimo jiné vyučoval estetiku na Masarykově univerzitě. Tradice literárního časopisu se slovem „host“ v názvu ale sahá ještě dále. Revue Host vycházela už ve 20. letech minulého století a přispívali do ní literáti jako Jaroslav Seifert či Vítězslav Nezval.
Čteností i svým vlivem na společenské dění se dnešní Host nemůže zejména svému předchůdci z 60. let rovnat, Miroslava Balaštíka to ale netrápí. „Nelze jistě očekávat, že se v dnešní době bude časopis typu Host prodávat v desetitisícových nákladech. To by znamenalo, že je ve společnosti něco v nepořádku a že literatura začíná plnit jiné role a funkce než estetické. Tedy že se z ní stává opět politikum, jako tomu bylo v době komunismu,“ vysvětluje Balaštík.
Co přinese Hostu budoucnost
Mezinárodní internetový velkoprodejce knih Amazon letos oznámil, že ve druhém čtvrtletí prodal více tzv. e-knih v digitální podobě než knih s pevnou vazbou. Konkrétně na sto Amazonem prodaných vázaných knih připadlo 143 prodaných e-knih. Balaštík se tohoto trendu nijak neobává. „Dokážu si představit, že za několik let bude náš časopis vycházet třeba už jen v digitální podobě. To ale vůbec neznamená jeho zánik. Nejsme prodavači papíru, ale redaktoři,“ dodává.
