Chtěl vyvrátit Mendelovy principy, místo toho je potvrdil. Později získal Nobelovu cenu za genetiku. Thomase Hunta Morgana, který právě před sto lety objevil, že geny leží na pohlavních chromozomech, představuje výstava v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.
Principy dědičnosti na základě vlastních pokusů s hrachem formuloval v roce 1865 Gregor Johann Mendel. Ve své době však nebyl pochopen a jeho výzkum vědecká společnost uznala až o mnoho let později, na začátku dvacátého století. Jedním z vědců, kteří na Mendela navázali, byl právě Morgan. „Navíc rozvinul mendelovskou genetiku o další poznatky, jako je vazba genů a existence pohlavních chromozomů,“ dodává autorka výstavy Jiřina Relichová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Velké pokusy na malých muškách
Výzkum Morgan prováděl na drozofilách neboli octomilkách, které choval v takzvané Fly room, muší místnosti. V nádobách od mléka množil tisíce octomilek a měsíce čekal na odlišného jedince. Jeho vytrvalost mu přinesla ovoce, v roce 1910 se mezi drozofilami objevil spontánní mutant, sameček s bílýma očima namísto červených. Tohoto jedince potom křížil s červenookou samičkou a sledoval, zda se budou bílé oči dědit. Všech 1 237 potomků se vylíhlo s červenýma očima. Když pak ale křížil potomstvo mezi sebou, asi polovina samečků další generace měla již oči bílé.
Při dalším křížení zjistil, že se projevuje dědičnost křížem, tedy že dcery nesou znaky otců a synové znaky matek. Z toho vyvodil, že gen pro barvu očí musí ležet na jednom z pohlavních chromozomů. Z chování pohlavních a dalších chromozomů a dědičnosti genů na nich umístěných zjistil, že přesně odpovídá dědičnosti Mendelových „abstraktních“ faktorů, a zpětně tak potvrdil Mendelovy principy. Za objev role chromozomů v dědičnosti získal v roce 1933 Nobelovu cenu. „Stejný typ chromozomového určení pohlaví, který Morgan zjistil u drozofily, je i u člověka,“ doplňuje Relichová.
„Morgan nastolil jedinečné tvůrčí prostředí, kde panovala šlechetná a velkomyslná atmosféra a kde nejvyšší hodnotou byla volná výměna nápadů a výsledků. S odměnou získanou za Nobelovu cenu se pak velkoryse podělil se svými spolupracovníky. V tomto může být i v dnešní době příkladem,“ vysvětluje Relichová.
Morganovy metody se v genetických laboratořích používají i dnes, kdy už vědcům pomáhají moderní přístroje. Stejně jako před sto lety se i v současnosti sestavují genové mapy různých organismů včetně člověka. „Používají se i jednotky vzdálenosti mezi geny na chromozomech, nazvané podle Morgana centimorgany,“ přibližuje Relichová Morganův přínos pro vědu.
Výstava ke 100. výročí objevů Thomase Hunta Morgana potrvá do konce ledna 2011 v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.
FLY ROOM
