Jaký bude rozpočet Masarykovy univerzity v roce 2011?

Rozpočet univerzity pro rok 2011 se stal pochopitelně předmětem zvýšeného zájmu univerzitní veřejnosti. Nervozita, dobře patrná v celé společnosti, se přenáší i na akademickou půdu. Vládou vyhlášená úsporná opatření, vázání již poskytnutých finančních prostředků v letošním roce, očekávané snížení rozpočtu veřejných vysokých škol v roce 2011 a finanční závazky, které Masarykova univerzita musí plnit, vyvolávají obavy. Objevují se „zaručené informace“ o meziročním poklesu fakult v desítkách procent, o radikálním snižování mezd a dokonce o propouštění. Realistické zhodnocení rizik je nepochybně rozumný postup, neodůvodněné a faktům odporující strašení však určitě není dobrým východiskem pro odpovědné jednání. Podívejme se proto, jak situace vypadá ve skutečnosti a co můžeme v roce 2011 pravděpodobně očekávat.

Financování vysokých škol je již dlouhodobě nekoncepční, nesystémové a znesnadňující strategický rozvoj univerzit. Český stát zatím nedokázal do financování veřejných vysokých škol zavést prvky a kritéria běžná v zahraničí a každoročně připravuje vysokým školám nová překvapení. Ani nedostatek financí není v oblasti vysokého školství jen produktem aktuálních ekonomických obtíží, ale deficit zde narůstá již delší dobu. Výmluvně to dokládá jeden údaj: v roce 2007 jsme na jednoho studenta získali provozní prostředky ve výši 72 tisíc korun, v příštím roce už to má být jen 60 tisíc korun. Neúnosnou situaci prohloubil vládní návrh rozpočtu pro vysoké školy na rok 2011, který předpokládá pokles financování proti letošnímu roku o 2,3 miliardy korun, což je meziroční propad o více než devět procent. Potud špatné zprávy.

Poslední jednání zástupců České konference rektorů s premiérem a ministrem školství ukázala, že oba představitelé si uvědomují kritickou situaci, akceptovali argumenty vysokých škol a snaží se nalézt řešení. Předseda vlády slíbil prověřit možnost dofinancování začátkem příštího roku, ministerstvo školství hledá cesty, jak k snížení deficitu využít evropské prostředky a jak posílit tzv. institucionální financovaní výzkumu a vývoje. Výbor pro vědu a vzdělávání PS PČR v listopadu doporučil zvýšit rozpočet vysokých škol o jednu miliardu. Cílem všech těchto aktuálních snah je dosáhnout stejné úrovně financování veřejných vysokých škol, jako byla letos. 

Co z toho vyplývá pro Masarykovu univerzitu?
I v případě, že žádná ze zmíněných snah o navýšení finančních prostředků nebude úspěšná, můžeme očekávat pokles normativního financování univerzity maximálně do výše 7–8 procent proti letošnímu roku, a to proto, že kvalitativní kritéria zavedená do rozdělování rozpočtu a zvýšení institucionálního financování výzkumu hrají v náš prospěch.

Na nepříznivý vývoj veřejných financí se připravujeme již delší dobu a máme nachystány různé varianty. Výše závazků Masarykovy univerzity, tedy tzv. mandatorních výdajů, které tvoří především splátka půjčky na kampus a spolufinancování projektů v operačních programech, bude – navzdory různým dřívějším odhadům – obdobná jako v letošním roce. Náklady centralizovaných činností a pracovišť jsme redukovali, takže celkové prostředky rozdělované fakultám nebudou proti letošnímu roku v roce 2011 zatíženy žádnými dalšími vnitřními nároky.

Z toho vyplývá, že i při konzervativním až pesimistickém odhadu se bude celkový pokles normativních prostředků univerzity, které budou k dispozici jednotlivým součástem, pohybovat maximálně kolem osmi procent. Dopad tohoto poklesu na mzdy bude ale korigován vysokou úspěšností všech fakult v projektech Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, které jsme předkládali mj. i s tímto záměrem, a v případě potřeby také ze zdrojů Fondu účelových provozních prostředků, které jsme vytvořili právě pro případ prudkého meziročního poklesu financování. Podaří-li se realizovat některé ze zamýšlených vládních opatření ve prospěch vysokých škol, bude situace samozřejmě lepší.

Nemám sice na tomto omezeném prostoru možnost vysvětlit všechny aspekty utváření rozpočtu veřejných vysokých škol a Masarykovy univerzity, ale z uvedeného je snad zřejmé, že žádné katastrofické scénáře nejsou namístě. Na plnění závazků univerzity jsme nachystáni, centrální náklady jsou drženy pod kontrolou, dobře jsme využili možnosti jiných zdrojů financování (např. evropských projektů) a máme vytvořeny určité rezervy. Pokud nás stát na přelomu roku ještě něčím nepřekvapí, měli bychom si s poklesem financování vysokého školství v příštím roce umět poradit.

Odpovědnost, ne bezstarostnost
Toto konstatování by ale nemělo vést k bezstarostnosti. Na ekonomicky složité období jsme sice dobře připraveni, ale to nestačí. Skutečnost, že se příštího roku nemusíme obávat, nesmí vést k tomu, že bychom finanční situaci univerzity a jejích jednotlivých součástí podcenili. Nekoncepční, částečně neefektivní a nepředvídatelné financování vysokých škol, předpokládané omezování veřejných výdajů spolu s nedobře připravenými podmínkami pro spoluúčast při řešení projektů evropských strukturálních fondů budou i nadále ohrožovat rozpočtovou stabilitu univerzity.
Je proto nezbytné se chovat nejen na univerzitní úrovni, ale i na fakultách a jednotlivých pracovištích co nejúsporněji, sdílet a integrovat různé druhy činností, šetrně hospodařit. Jedině tak budeme schopni udržet kvalitní podmínky pro výuku a výzkum a současně zachovat atraktivní mzdovou politiku. Chceme-li být dobrou evropskou univerzitou, nemáme ani jinou volbu.