Co si myslí kandidáti na rektora o sestavování rozpočtu

Jak byste se postavil k nastavení pravidel pro sestavování
rozpočtu MU na další roky?

Nacházíme se v situaci, kdy stát po poměrně dlouhé době stability pravidel mění své chování vůči univerzitám, zavádí nové parametry pro rozdělení finančních prostředků a mění je v posledních letech dokonce z roku na rok. Navíc jsou tématem diskusí na ministerstvu školství další poměrně zásadní zásahy do systému financování včetně vytvoření diferencovaného modelu financování skupiny výzkumných univerzit. Mění-li se turbulentně vnější pravidla, je paradoxně významným krátkodobým úkolem univerzitního rozpočtu zajistit elementární stabilitu fungování všech fakult. Pokud by totiž vnější změny pravidel rozdělování příspěvku vysokým školám při jejich mechanické aplikaci dovnitř univerzity (což zpravidla není stoprocentně možné ani technicky) způsobovaly například meziroční pokles rozpočtu některé z fakult v řádu desítek procent, je třeba takový pohyb konzervativně mírnit, protože skokové změně se nemůže tak rychle žádná z fakult přizpůsobit. Je pravděpodobné, že si budoucí vnější i vnitřní vývoj vyžádá poměrně radikální zásahy do našich vnitřních zvyklostí a rozpočtových mechanismů, o nich je však třeba vést diskusi mezi budoucím vedením univerzity a fakultami i v Akademickém senátu – a současně se snažit v maximální míře ovlivňovat nastavení vnějšího prostředí tak, aby se dále nezvyšovaly nerovnováhy (například problém režií v projektech) ohrožující budoucí fungování univerzity i realizaci investičních záměrů v rámci evropských fondů. Přitom je třeba dosáhnout širokého konsensu o budoucích rozpočtových pravidlech. Jen tak lze vzhledem k nemalým závazkům z minulosti (podíl univerzity na financování výstavby kampusu a rekonstrukcí „historických“ budov) přijímat další případné stomilionové závazky, vyplývající ze státem požadované finanční spoluúčasti univerzity na budování vzdělávacích kapacit fakult v rámci evropských projektů.