S ohledem na rozhodnutí soudu děkan Filozofické fakulty MU Josef Krob ukončil 1. března Horynovo členství ve fakultní vědecké radě a v ediční komisi. Vedoucí katedry filozofie také pozastavil Horynovu účast ve výuce povinných kurzů. S dalšími kroky chce děkan počkat, až bude verdikt pravomocný. „Nabude-li rozhodnutí o vině právní moci, bude to záležitost pro Etickou komisi MU a konzultace s právníky,“ uvedl Krob.
Na rozhodnutí soudu měl zásadní vliv znalecký posudek, který potvrdil, že z Horynova počítače bylo skutečně přistupováno k jedné z e-mailových schránek, odkud výhružné dopisy odcházely. „Domnívám se, že uživatel tohoto počítače evidentně manipuloval s jednou z předmětných schránek,“ řekl znalec a uvedl také, že Horynovi byla prokazatelně přidělena IP adresa, z níž bylo do schránek přistupováno.
Výhradu obhajoby, že IP adresu je možné snadno zfalšovat, znalec vyvrátil s tím, že by to bylo velmi komplikované. Vyžadovalo by to podle něj kontrolu nad sítěmi společnosti Telefónica O2 i nad sítí Filozofické fakulty MU. Na základě srovnání s elektronickou podobou e-mailů také znalec potvrdil obhajobou zpochybňovanou autentičnost zpráv v soudním spisu.
Břetislav Horyna však u soudu dále trval na tom, že je nevinen. Odvolával se na to, že všechny předložené důkazy jsou nepřímé a že jde jen o nevěrohodné indicie, které neprokazují, že to byl skutečně on, kdo e-maily odeslal. Obhajoba také poukázala na skutečnost, že neměla dost času na prostudování klíčového znaleckého posudku, který jí byl doručen jen den před přelíčením.
Státní zástupce naopak pro Horynu navrhoval například šestiměsíční podmíněný trest. Připomínal, že poškozenému Jaroslavu Hrochovi se výhrůžky negativně promítly do soukromého i profesního života a podepsaly se i na zdraví jeho ženy. Soudce se nicméně vzhledem k tomu, že Horyna nebyl dosud trestán, přiklonil k peněžitému trestu.