Jste profesorem na Pedagogické fakultě. Jaké jsou zásadní odlišnosti ve vzdělávacím systému ve Spojených státech a v Evropě?
Mnoho věcí, které se v Evropě probírají na druhém stupni středních škol, se ve Spojených státech vyučují v prvních dvou ročnících na univerzitě. Studenti tedy po ukončení střední školy nenastupují na specializovanou fakultu, nýbrž na obecnou univerzitu. V důsledku této od vás odlišné vzdělávací struktury se můžeme v této době více věnovat výuce dovedností jako je například psaní. Teprve po dvou letech si studenti vybírají svůj obor, fakultu a katedru. Evropský systém vzdělávání od studentů vyžaduje stoprocentní připravenost již na začátku studia. A to je podle mého názoru hlavní rozdíl.
Jaké jsou hlavní argumenty pro výuku psaného projevu na vysokých školách?
Přechod ze střední školy na vysokou je obrovským zlomem, který si většina společností uvědomuje a reflektuje ve způsobu výuky. Tento intelektuální rozdíl v podstatě v sobě zahrnuje rozdíl v tom, jakou úroveň psaného projevu by měl student daného stupně ovládat. S tím souvisí i rozdílný způsob myšlení, které je úzce spojeno právě s úrovní psaného projevu. Avšak neznamená to, že se člověk najednou naučí rozdílně myslet a následně rozdílně psát. Člověk se musí nejdříve naučit rozdílně psát, aby byl schopen rozdílně myslet.
Univerzitou tedy výuka psaní končí?
Tak to není. Když studenti opouští univerzitu a začnou pracovat ve firmách, musí se opět učit novým žánrům, které daná firma využívá ve své komunikaci. I tento přechod do nového prostředí vyžaduje osvojení specifických způsobů psaní. Pomocí cílených instruktáží se absolventi postupně seznamují s pokročilejšími typy psaní a s tím související zodpovědností za ně. Tuto skutečnost dokládají zajímavé etnografické studie.
Jak se liší psaný projev v různých vědních disciplínách?
V USA se například v sociologii klade velký důraz především na teorii. Vše, co čtenář čte, musí být chápáno ve světle teoretických východisek, ze kterých daný text čerpá. Pak více porozumíme výzkumným metodám a rozdílným druhům výkladů. Naproti tomu fyzikové při vyhledávání zdrojů kladou hlavní důraz na literaturu, kde jsou publikovány výsledky výzkumů. Studenti si musí uvědomit tyto interdisciplinární rozdíly, aby mohli úspěšně psát. Nejde tedy pouze o odlišnou intelektuální úroveň, ale i o odlišnou intelektuální sféru, která naši tvorbu textů ovlivňuje.
V současné době píšete novou knihu o teoriích a výzkumu psaní. Můžete nám ze své vlastní zkušenosti poradit, jak proces psaní zefektivnit?
Techniky, které používám, se týkají zejména relaxace a zaměření pozornosti. Jde hlavně o jógu, meditace a tai-chi. Umožňují mi se dostat do stavu mysli, který zažívám při intenzivním psaní. Také často používám osnovu ale ne hned na začátku, nýbrž až ve chvíli, kdy jsem přibližně v polovině projektu. I proto někdy používám nadpisy jako jakýsi druh osnovy. Vždy je však nejdůležitější mít na paměti, jakým směrem by se mé psaní mělo ubírat.
Toto je vaše první návštěva Brna. Čím vás zaujalo?
Pracovně jsem navštívil řadu míst a Brno patří k těm nejkrásnějším a nejklidnějším z nich. Jsem vášnivým milovníkem hudby, a tak vítám velký počet zdejších příležitostí pro její poslech. Je vysoké kvality a přitom je ekonomicky publiku dostupná. A také jako Američan, který je zvyklý se všude přemísťovat pomocí automobilu, vítám zdejší systém veřejné dopravy. Kéž by americká města disponovala takovou propracovaností městské veřejné dopravní sítě!
Jak hodnotíte svou zkušenost s Masarykovou univerzitou a jejími studenty?
Vysoká škola se mi jeví jako velmi kvalitní. Usuzuji tak z osobní zkušenosti se studenty a z četných rozhovorů s lektory. Má veškeré rysy charakteristické pro univerzity pyšnící se vysokou úrovní. Výbornou strategií je otevírání jednotlivých seminářů pro více oborů a současně pro studenty z různých zemí. Na Fakultě sociálních studií jsem byl potěšen aktivní účastí nejen Čechů a Slováků, ale také doktorandů ze Španělska, Itálie, Rumunska i Albánie. Takové zastoupení v seminářích považuji za přínosné jak pro studující, tak pro přednášejícího.
