Představte si zamilovanou dvojici, kterou slunečný podzimní den inspiroval k romantické procházce v parku. Velká železná brána je ale zavřená a skrz mříže je matně vidět obrys ležící postavy. Policie dnes do parku nikoho nepustí. Stala se tu totiž vražda.
Opravdový příběh nebo začátek televizní detektivky? Ani jedno. Takhle začíná Stopa, unikátní interaktivní výstava věnovaná vědeckým metodám v kriminalistice. Pořádá ji Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity od 16. listopadu až do 31. března, vždy od úterý do neděle od 10:00 do 17:00.
Úkolem návštěvníků výstavy je předestřenou vraždu vyřešit. Jednoho ze tří podezřelých budou moci usvědčit pomocí daktyloskopického komparátoru, na kterém se porovnávají otisky prstů. Pod mikroskopem zjistí, komu patřilo vlákno, které se našlo na těle oběti. A budou také provádět trasologickou analýzu, tedy porovnávat odlitek stopy s botami podezřelých.
Krimi a Mendel?
Ačkoli se to na první pohled nezdá, téma výstavy má s muzeem, které je pojmenované po zakladateli genetiky, mnoho společného. „Kriminalistika je jedním z oborů, kde se genetika hojně využívá, ať už se jedná o otisky prstů nebo analýzu DNA," vysvětluje Michaela Jarkovská, jedna z autorek výstavy Stopa.
Jak se zločinci hledali dříve a jak se pracuje dnes
Kromě možnosti vyzkoušet si řadu vyšetřovacích postupů čekají na návštěvníky také informace o moderních metodách kriminalistiky, ale i o těch dávno zapomenutých (včetně útrpného práva).
Součástí výstavy je i venkovní galerie, která přibližuje některé případy a osobnosti české kriminalistiky. Málokoho napadne, že třeba Jan Evangelista Purkyně měl co dočinění s daktyloskopií, a přitom to byl právě on, kdo se jako jeden z prvních začal zabývat papilárními liniemi na otisku prstu. Návštěvníci se ale dozvědí i o Aloisovi Košťálovi, který se naopak snažil daktyloskopii zdiskreditovat, a dalších zajímavostí je k vidění celá řada.
Na přípravě výstavy se podílel Ústav soudního lékařství Lékařské fakulty MU, Muzeum Policie ČR a také brněnská policie.
