K vytvoření expozice s názvem Jak vidím svět – pocta Einsteinovi vedlo hned několik impulsů. Letošní rok byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Světovým rokem fyziky, před sto lety byly publikovány čtyři Einsteinovy články, které stály u zrodu speciální teorie relativity a kvantové fyziky, a letos si navíc připomínáme 50. výročí Einsteinova úmrtí. Autorský tým scénáře výstavy – dr. Jindřiška Svobodová z PedF, prof. Jan Novotný CSc. a dr. Jana Jurmanová z PřF – se rozhodl prezentovat výstavu neotřelou formou. Výstavě byly přiděleny dvě místnosti – v první hned za vrátnicí se návštěvníci mohou na panelech seznámit s životními osudy Alberta Einsteina a v druhé pak s technickými vynálezy, teoriemi a pokusy, které se k nim vztahují.
K vysvětlení některých jevů byla použita forma vyprávění – dialogu strýčka Alberta a jeho neteře Gedanken – postaviček převzatých z knížky Černé díry a strýček Albert Russella Stannarda. Fyzikální jevy jsou tak popsány přátelsky milou, vtipnou a srozumitelnou formou. Hlavní část výstavy však tvoří pokusy, demonstrující pád těles v odporujícím prostředí, rezonanční zvuk elektřiny, stav beztíže a podobně. Jeden nerealizovatelný pokus mohou návštěvníci výstavy rovněž zhlédnout na videu v podobě animovaného filmu. V něm je humornou formou vysvětlována kontrakce délek a dilatace času na experimentu, který provádí animovaná postavička Einsteina s kozou pohybující se postupně nad úrovní země v různou rychlostí létajících objektech. „Pohybuje-li se koza rychle, produkuje bobky v jiných časových intervalech. Kdyby to bylo opravdu uskutečnitelné, ověřilo by to ony relativistické jevy,“ popisuje animovaný experiment prof. Novotný.
Dvacet pokusů na výstavě prezentovaných je i s fotodokumentací a elektronickými animacemi obsaženo také na kompaktním disku, který muzeum u příležitosti výstavy vydalo. CD obsahuje fyzikální interaktivní animace, fyzikální humor a mnoho materiálu ke studiu. Výstavu navštívilo v rámci výuky již mnoho studentů středních škol, ale zábavu i mnoho nových informací zde naleznou určitě také návštěvníci všech věkových kategorií, dokonce i ti, kteří fyziku považují stále za svého nepřítele. Autoři se totiž řídili heslem „lépe jednou vyzkoušet než tisíckrát o tom slyšet“. „Šlo nám o to, aby se lidé nedívali jen na obrázky a nástěnky, ale mohli si skutečně pohrát,“ říká o koncepci výstavy prof. Novotný.
A hravost, kterou se snaží autoři v návštěvnících výstavy probudit, lze právem považovat za největší klad výstavy. A proto i zde platí to, co platí pro celé Technické muzeum – chcete-li si hrát a něco se při tom i dozvědět, je třeba si na návštěvu výstavy vymezit dostatek času. Výstava má úspěch a její autoři jsou spokojeni. „O výstavu, která měla být původně otevřena do konce roku, je větší zájem, než jsme čekali, o čemž svědčí také to, že byla prodloužena do konce ledna,“ pochvaluje si prof. Novotný.