Posláním České tiskové kanceláře (ČTK) je podle zákona poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Ačkoliv ČTK funguje stejně jako Česká televize nebo Český rozhlas jakožto veřejnoprávní instituce, řada lidí o její činnosti ani neví.
Přesto se s jejími produkty denně potkávají čtenáři novin a časopisů, diváci televizních stanic i posluchači rádií. Největší česká agentura totiž všem těmto organizacím každý den poskytuje zpravodajský servis v podobě článků, fotografií i audionahrávek a hraje tak v mediálním systému nezastupitelnou roli.
Na to, aby ji plnila dobře, dohlíží Rada ČTK, kterou vede od listopadu loňského roku vedoucí Ústavu jazykovědy a baltistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Ondřej Šefčík. „Jmenujeme a odvoláváme ředitele této organizace, vypracováváme zprávy o jejím fungování a řešíme i případné stížnosti,“ shrnuje roli sedmičlenného orgánu Šefčík, který přitom nikdy jako žurnalista nepracoval: „Přesně tak to má být, Rada je koncipována jako laická, aktivní žurnalisté nebo politici do Rady podle zákona nepatří. Funkci dozorčího orgánu by nemohli, podle názoru tehdejších zákonodárců, plnit skutečně nezávisle.“
Velkou část práce radních i jejich vedoucího tvoří reagování na podněty a stížnosti občanů. I když se někdy může zdát, že média mají problémy se stížnostmi často a ve sporech nezřídka dochází i na soudní líčení, Rada žádné rozsáhlé potíže řešit nemusí. „Za loňský rok jsme zpracovávali, tuším, sedm stížností, z toho část představovala spíš jen taková podotknutí.“
Česká televize, Český rozhlas i Česká tisková kancelář vznikly jako veřejnoprávní organizace. Třetí se však v mnoha ohledech od prvních dvou liší. Hlavně způsobem financování – zatímco televize i rozhlas těží z vybírání poplatků, ČTK se živí prodejem svých produktů.
Podle Šefčíka je to správný model, nápad aplikovat ho i na zbylé dvě instituce je však podle něj nerealizovatelný. „Jistě, že by bylo ideální, aby se i televize a rozhlas dokázaly financovat samy, ale v českých podmínkách něco takového není možné. Náš trh je malý, takže například televize nemá komu prodávat. Britské BBC se to daří, ale ta využívá skutečnosti, že je její produkce v angličtině.“
Měnící se mediální trh je stále tvrdší
Všechny tři organizace však spojuje pokles zisků. Tištěná média i televize se potýkají s úbytkem čtenářů a diváků, mají nižší příjmy, a proto tlačí také na agentury, aby jim zpravodajství dodávaly levněji. I ČTK se musela nové (a stále ještě měnící se) situaci přizpůsobit. „Když se co do příjmů propadne mediální trh, propadnou se i příjmy ČTK, to je jasné. Na druhou stranu jiné agentury se potýkaly s daleko většími problémy, strašlivý propad zaznamenala například AP,“ líčí Šefčík a dodává, že i přesto si agentura dokáže udržet dlouhodobě vyrovnaný rozpočet.
Pokud by tato informace některého mediálního investora nalákala tak, že by chtěl založit vlastní agenturu, Šefčík pro něj má varování. „Jen za dobu existence České republiky vzniklo a zaniklo několik konkurenčních agentur. Myslím, že pro dvě agentury je český trh malý. Kdyby se měla prosadit nějaká nová, musel by její majitel přijít s nějakou velmi inovativní strategií.“
