Srovnejte technoparty a koncert skupiny s texty podněcujícími k rasové nenávisti. Jsou si podobné? Můžete je označit za shromáždění podle zákona nebo je zakázat? Na řadu podobných právně i morálně zapeklitých otázek hledali koncem června odpovědi účastníci Školy lidských práv na Právnické fakultě MU.
Právo shromažďovací patří mezi základní lidská práva upravená kromě ústavních norem také vlastním zákonem. Jeho detailní přiblížení si vzal za úkol přednášející Štěpán Výborný z Nejvyššího správního soudu. Dle jeho slov jsou pro něj demonstrace profesním koníčkem. A na jeho tříhodinové prezentaci to bylo znát – účastníkům lidskoprávní školy dával praktické příklady k rozřešení. Můžeme brát šmoulí pochod nebo protestující kadeřníky za shromáždění, na něž dopadá shromažďovací zákon? Kdy a jak demonstraci zakázat? K čemu slouží antikonfliktní tým?
Jindy Výborný rozdělil studenty do tří skupin k praktickému cvičení – fiktivní úředníci (jedna třetina studentů) museli rozsoudit situaci, kdy do ohlášené demonstrace chtělo vstoupit spontánně vzniklé církevní shromáždění. Obě strany samozřejmě musely náležitě argumentovat podle právních norem až do rozhodnutí o dalším postupu státního orgánu.
Shromažďování ale nebylo zdaleka jediným tématem letní školy. Studenti se dozvěděli také, proč se stát státním zástupcem, kdy se bránit proti zákroku lékaře či zasahujícího policisty nebo proč kupovat tričko od tuzemských výrobců. Vyzkoušeli si také fiktivní boj s úřady nebo psychologické hry, na kterých museli ukázat svou schopnost argumentovat nebo vyjednávat. Vystoupili před nimi zástupci Ekologického právního servisu, Ligy lidských práv, náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec nebo novinář Luděk Navara.
„Nejlepší pro mě bylo zjištění, že všechny právní profese se dají dělat slušně a poctivě, čehož byli důkazem naši přednášející – jednoduše skromní lidé na pravých místech,“ popsala své dojmy po akci studentka třetího ročníku práv Lenka Vavrušová. „Hledal jsem sepětí teorie a praxe a očekávání se naplnilo,“ doplnil další účastník Ondřej Špulák.
Přestože některé zájemce o účast na škole lidských práv mohl odradit motivační dopis, který museli napsat studenti nejpozději do 30. května jako přihlášku, příjemnou kompenzací byly tři kredity, obdržené po absolvování kurzu. „Měla jsem strach, že mě nevyberou, ale nakonec to klaplo a škola se mi moc líbila,“ popsala studentka druhého ročníku práv Sabina Pazderová.
Akci pořádá už od roku 1999 Pro bono aliance společně s Právnickou fakultou MU, zejména za pomoci Kateřiny Šimáčkové z katedry ústavního práva a politologie, která se má už brzy stát ústavní soudkyní.
„Už jsme se za tu dobu leccos naučili a příprava není tak náročná,“ uvedl hlavní organizátor a ředitel Pro bono aliance Vítězslav Dohnal. „Nejvíce pomáhá to, že jsme postupně navázali spolupráci s velkým množstvím lektorů, o nichž víme, že se věnují zajímavým tématům a současně že je dokáží poutavě prezentovat.“
Jen u letní školy ale do budoucna nezůstane. Dohnal naznačil i další plány. „Začínáme připravovat podobnou akci pro studenty prvního ročníku. Pokud se nám vše podaří zvládnout, bude mít 20 prváků šanci zahloubat se do lidských práv už letos na podzim.“
