Poplatky za prodlouženou dobu studia na Masarykově univerzitě budou stanoveny v nejnižší zákonem určené výši – tedy přibližně čtyři tisíce korun za každých započatých šest měsíců namísto dosavadních 15 až 24 tisíc. Rektor Mikuláš Bek o tom rozhodl dnes se zpětnou účinností od 1. srpna na základě právní analýzy dopadu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Výše poplatků má být podle soudu přesně stanovena ve statutu univerzity. Univerzita konkrétní částku pro příslušný akademický rok dosud upravovala opatřením děkana.
„Rozhodnutí soudu, které je pravomocné od 1. srpna, respektujeme. V reakci na tuto novou skutečnost a s cílem předejít případným dalším soudním sporům jsem rozhodl snížit poplatky za prodlouženou dobu studia na minimum upravené zákonem a statutem univerzity. Všechna rozhodnutí o vyměření poplatků vydaná po 1. srpnu tedy budou vystavena v této minimální výši,“ řekl rektor MU Mikuláš Bek.
V případě studentů, kteří rozhodnutí o vyměření poplatků datované po 1. srpnu už obdrželi v původní výši, bude poplatek snížen na minimální zákonem stanovenou částku. Podobně bude poplatek snížen i těm studentům, kteří se v zákonné lhůtě odvolali proti rozhodnutí děkana o vyměření poplatku a o jejichž žádosti se zatím nerozhodlo.
„Chceme zachovat rovný přístup v případě všech poplatků za prodlouženou dobu studia, o nichž bylo, nebo bude rozhodnuto poté, co nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu,“ upřesnila prorektorka pro vzdělávací činnost Ivana Černá.
Podle zákona je poplatek za prodlouženou dobu studia povinen platit každý student, který překročí standardní dobu studia v daném programu o více než jeden rok. Minimální výši poplatků pro každých dalších započatých šest měsíců studia stanovuje zákon o vysokých školách jako jeden a půl násobek základu pro stanovení poplatků spojených se studiem. Do konce srpna letošního roku tedy poplatek za prodlouženou dobu studia činí 4201,5 korun, od září do konce srpna příštího roku pak 3999 korun.
Dosavadní znění statutu univerzity vymezovalo minimální a maximální výši poplatků s tím, že přesnou částku pro příslušný akademický rok upravuje opatření děkana předem projednané v akademickém senátu fakulty. Nejvyšší správní soud ale dospěl k závěru, že konkrétní částka nebo způsob jejího výpočtu musí být přímo ve statutu univerzity. Samotnou výší poplatku se soud nezabýval.
V roce 2012 vyměřila Masarykova univerzita 6845 poplatků za prodlouženou dobu studia v celkové výši přes 68 milionů korun. Všechny takto získané prostředky jsou ze zákona vloženy do stipendijních fondů a následně rozdělovány studentům formou stipendijních programů. Konkrétní výši vyměřených poplatků ani celkovou částku pro následující období nelze odhadnout. Rektor ale zdůraznil, že stávající stipendijní programy budou zachovány.
