Žádná auta a vlastně ani žádná pořádná silnice. Tak vypadá snímek z 20. let minulého století zachycující budovu C Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v dnešní Grohově ulici. Místo vám představujeme v rámci naší fotografické retrosoutěže, jejíž třetí kolo právě odstartovalo.
Jestli budí fotka dojem, že se toho za téměř sto let zase až tolik nezměnilo, tak vězte, že proměn kolem a uvnitř areálu se událo opravdu hodně.
Budova na fotce, kde dnes sídlí třeba děkanát, původně nebyla tou nejdůležitější. Areál začal růst odspodu, od takzvaného áčka, které se momentálně rekonstruuje a vzniklo v letech 1871 a 1872 jako chlapecký sirotčinec.
„Celá oblast se zastavovala ve druhé polovině 19. století poté, co byly zbořeny městské hradby a město se začalo rozšiřovat do dříve okrajových oblastí,“ přibližuje Jiří Pulec, ředitel Archivu Masarykovy univerzity. Sirotčinec tehdy nestál na Gorkého, jak se ulice jmenuje dnes, ale na Falkensteinerově, která nesla název po brněnském mecenáši a realitním podnikateli.
Dnes už byste stopy někdejšího sirotčince hledali marně, i když nedávno se původní účel budovy připomněl. Při rekonstrukci se totiž našla pamětní deska, která na něj upomínala.
Když v roce 1919 vznikla Masarykova univerzita, hledala se vhodná místa pro výuku a jako jedno z nich úředníci vytipovali právě tehdejší sirotčinec. Budova ale potřebovala zevrubné úpravy, takže skutečně učit se na filozofické fakultě začalo až v roce 1921. A ani tak prostory nestačily, mimo jiné z toho důvodu, že se o ně fakulta dělila s ředitelstvím státních drah. Proto se přikročilo k postavení další budovy, právě té, která je na snímku.
Vznikala v letech 1922 až 1924 jako takový menší kompromis. Tehdy totiž ještě žila myšlenka vybudování velké akademické čtvrti kolem dnešní právnické fakulty, kde měli mít svoje sídlo i filozofové, a plánovalo se, že prostory na dnešní Grohově připadnou po jejich odstěhování střední škole. Jak dnes každý může vidět, na nic takového nakonec nedošlo. Přistavovat se naopak muselo v původní lokalitě.
„O tom, že se udělá dostavba v Javorové, dnešní ulici Arne Nováka, se mluvilo už ve 20. letech. Nakonec na ni ale došlo až v 50. letech,“ přibližuje Pulec zrození budovy D, která začala sloužit v roce 1961 a dodnes se skrz ni vchází do fakultního areálu. Ani tu ale nevyužívala jenom fakulta. Hned ve dvou obdobích (naposledy do roku 1990) tam sídlilo vedení celé univerzity.
Uzavřít celý areál do podoby kruhové zástavby kolem dvorečku se povedlo v roce 2002, kdy začala fungovat dnešní ústřední knihovna. Původně byl na jejím místě pavlačový dům. Ředitel univerzitního archivu si ze svých studií ještě pamatuje, že otevřenými okny studoven byla občas slyšet hudba z rádií jeho obyvatel.
