Dáma se slunečníkem, chlapci v námořnickém. Na první pohled je jasné, že horní fotografie ze současnosti není. Ne, opravdu ne. Autor ji pořídil někdy na začátku 20. století. V době, kdy ještě neexistovala lékařská fakulta, s níž je stavba na adrese Komenského náměstí 2 spojena nejvíc. Místo vám představujeme v rámci naší fotografické retrosoutěže, jejíž čtvrté kolo právě odstartovalo.
Budova byla postavena v letech 1859 a 1860 pro takzvanou německou techniku, která byla do jisté míry předchůdkyní dnešního Vysokého učení technického. „O původním účelu stavby dodnes svědčí plastiky – alegorie technických věd v její vstupní dvoraně,“ přidává detaily ředitel Archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.
V místech, kde budovu na historickém snímku překrývají stromy, dnes stojí socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Není tam dlouhá desetiletí, pochází z roku 2000, kdy došlo na velké úpravy fakulty i prostranství před ní. „Budova je, jak se postupně ukázalo, postavená na násypu z bývalých městských hradeb. Ten se začal také kvůli tomu, jak kolem jezdí tramvaje, propadat. Stavaři ji ale upravili,“ informuje Pulec.
Socha Masaryka měla několik předchůdců. Za první republiky chodili studenti a pedagogové kolem busty Viktora Kaplana, který ve vedlejší budově na Joštově 10 (dnes fakulta sociálních studií) zkonstruoval svou slavnou turbínu.
Jako další zdobný prvek kolem ležely bludné balvany, které v tuzemsku zůstaly coby důkaz pohybu pevninských ledovců. Ani ty tu dnes nenajdete, časem se přestěhovaly do areálu přírodovědecké fakulty v Kotlářské ulici.
Po válce vystřídala Kaplana busta slavného českého fyziologa Edwarda Babáka, která byla původně k vidění na rohu Údolní ulice a Úvozu. „Na svém původním místě si dlouho nepobyla, v roce 1939 ji strhli zfanatizovaní němečtí studenti. Před úplným zničením ji zachránil děkan lékařské fakulty Jan Florian,“ doplnil Pulec.
Kolem zvěčněných pánů do budovy denně chodily a chodí stovky lidí a v 70. a 80. letech minulého století se uvnitř stavby vyskytovala netradičně i zvířata. Tým kolem Jaromíra Vašků totiž v budově pracoval na důležitém výzkumu implantovaných náhrad umělého srdce.
První operace se prováděly na pokusných zvířatech, hlavně býcích, které bylo nutné po určitou dobu mít přímo na fakultě. Dnes už se úspěšně transplantují „živá“ srdce, nemocný se ale někdy neobejde bez mechanické náhrady. Postupy, jak ji vyvinout a úspěšně předat pacientovi, se rozvíjely právě v Brně.
