Česko-japonská spolupráce chirurgů

Tématem jedenáctého chirurgického česko-japonského dne byla chirurgická léčba zhoubných nádorů, které se v obou zemích hojně vyskytují – jedná se zejména o karcinomy plic, žaludku, prsu, tlustého střeva a recta.
Tradice česko-japonské spolupráce v chirurgii je již desetiletá. První vzájemné setkání inicioval významný český chirurg prof. Miloš Hájek, to letošní bylo v pořadí jedenácté. Konference se střídavě konají v Japonsku a v ČR, letos proběhla první část setkání v Hraničním zámečku u Valtic 30. května. Organizaci květnové konference garantoval plzeňský chirurg prof. Karel Novák a doc. Jiří Vokurka, proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

O svých zkušenostech s operativní léčbou karcinomů referovalo jedenáct předních japonských chirurgů ze šesti univerzitních nemocnic. Autory přednášek z Lékařské fakulty MU byli profesoři Jan Žaloudík a Petr Dítě a docent Jiří Vokurka. V překvapivém počtu se jednání zúčastnili také medikové.

Japonci svým vlastním přístupem k nádorovým nemocem předběhli všechny vyspělé státy. Vzhledem k masivnímu výskytu zhoubných nádorů po výbuchu atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki zvolili racionální přístup – prozíravě investovali do prevence, což se v současnosti projevuje snižováním úmrtnosti, a naučili se rozpoznávat nemoc ve stadiu, kdy je ještě vyléčitelná.

Investice do prevence nádorových onemocnění v ČR jsou stále nízké. Tam, kde zatím probíhají (mamární screening), se ukazují dobré výsledky (například v Masarykově onkologickém ústavu). Kromě včasné diagnostiky se Japonci dostali na přední místo ve světě vypracovanými operačními metodikami, mají výbornou přístrojovou techniku a záznamy operací, jejichž edukační hodnoty jsou nesporné.
Pro nás je potěšitelné, že česká chirurgie má srovnatelnou úroveň. Stejně jako japonská nahrazuje razantní přístupy méně invazivními (až miniinvazivními) všude tam, kde je to vhodné. Japonci oceňují náš komplexní přístup k radikální chirurgické léčbě velkých sarkomů, včetně postupů rekonstrukční chirurgie. Pro japonské lékaře jsou zajímavé zkušenosti našich chirurgů také proto, že současná japonská populace roste do větší výšky a množstvím podkožního tuku se začíná podobat populaci evropské.

Jedenáctý česko-japonský chirurgický den společně s českou sekcí International College of Surgeon’s připravovala Lékařská fakulta MU, Univerzita Pardubice a Sdružení praktických lékařů ČR, záštitu poskytl hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Další česko-japonský chirurgický den, konaný na našem území, bude v Harrachově v Krkonoších a po něm na zámku Kozel u Plzně.