V laudatiu, slavnostním projevu, který udělení medaile předcházel, vyzdvihl rektor Petr Fiala zásluhy prezidenta Georgiho Parvanova na začleňování Bulharska do euroatlantických struktur, jeho úsilí o vstup Bulharské republiky do Evropské unie, jeho roli při transformaci postkomunistické Bulharské socialistické strany v sociálně-demokratickou stranu evropského typu, ale i jeho aktivní zájem o rozvíjení česko-bulharských vztahů. Rektor Fiala dále ocenil vědecký přínos prezidenta Parvanova, původním povoláním historika a autora mnoha desítek odborných studií v tomto oboru, a současně připomenul velkou a živou tradici slovanských studií a konkrétně bulharistiky na Masarykově univerzitě. Ta je v současnosti jednou z mála vysokých škol v ČR, kde lze studovat v bakalářském i magisterském studijním programu obor bulharský jazyk a literatura, který každoročně absolvují více než dvě desítky studentů.
Podle rektora Petra Fialy přitom vyznamenáním prezidenta Parvanova univerzita nechápe jen jako ocenění jeho osobního přínosu. „Masarykova univerzita chce tímto aktem připomenout velkou tradici česko-bulharské spolupráce a poukázat na hluboké historické kořeny kulturních, vzdělávacích a vědecko-výzkumných kontaktů obou našich zemí,“ zdůraznil rektor Fiala. Jeho Excelence pan Georgi Parvanov poté pronesl přednášku s názvem „Bulharsko, Balkán a Evropa“, ve které se věnoval především problematice integrace Bulharska a celého regionu jihovýchodní Evropy do Evropské unie. Podle něj má tento vývoj šanci postupně překonat dnešní výraznou územní, ekonomickou a kulturní fragmentaci Balkánu a přispět k zajištění jeho politické stability. „Bulharsko na Balkáně hraje a nadále bude hrát stabilizující roli,“ řekl ve své přednášce prezident Parvanov. „Naší snahou je být motorem, který by táhl celý region vzhůru a zavedl jej úspěšně do evropské perspektivy,“ uvedl prezident Bulharské republiky.
Ve svém projevu, proneseném v den 85. výročí navázání řádných diplomatických styků obou zemí, prezident Parvanov dále připomenul podíl řady osobností českého politického, vědeckého i kulturního života na budování mladého bulharského státu, k evropeizaci jeho veřejné správy, jejích kulturních a vzdělávacích institucí a mravů. Mezi nejvýznamnějšími historickými příznivci Bulharska jmenoval také Tomáše G. Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky, jehož jméno brněnská univerzita nese.