Upravit vztahy mezi stávajícími fakultními nemocnicemi a některými dalšími zdravotnickými zařízeními, má nový zákon o univerzitních nemocnicích, který chce už 8. března předložit vládě ministerstvo zdravotnictví. Návrh zákona, který zavádí novou právní formu univerzitní nemocnice, počítá se zastoupením vysokých škol v klíčovém řídícím orgánu, tzv. radě univerzitní nemocnice a akademické radě. Zároveň ale vůbec neřeší problém oddlužení nemocnic a jejich budoucí financování.
„Jako rektor Masarykovy univerzity musím trvat na tom, že naše škola nevyšle své zástupce do rady univerzitní nemocnice, dokud nebudou oddluženy a nebude vyřešeno jejich financování,“ řekl Mikuláš Bek.
Podle něj vysoké školy nemohou přijmout odpovědnost za dluhy, které v mnoha těchto zdravotnických zařízeních vznikly v důsledku státem nastaveného financování. „Nevidím důvod, proč by měly univerzity hrát roli zlého policajta, který bude za cenu propouštění a rušení celých oddělení napravovat minulé manažerské a politické chyby státu,“ zdůraznil Bek.
Podle návrhu zákona mají mít školy v sedmičlenné radě univerzitní nemocnice dva zástupce, další tři členy bude navrhovat ministerstvo zdravotnictví, po jednom ministerstvo financí a zaměstnanci. Takto složená rada bude například schvalovat rozpočet univerzitní nemocnice nebo po předchozím výběrovém řízení navrhovat ředitele ministrovi zdravotnictví, který jej bude jmenovat a odvolávat.
Ministerstvo zdravotnictví chce otázku oddlužení nemocnic a jejich dalšího financování řešit odděleně až ve druhé čtvrtině roku. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík to dnes řekl novinářům na tiskové konferenci v Praze. Zdůraznil, že cílem vzniku univerzitních nemocnic rozhodně není jejich privatizace, ale vytvoření sítě komplexních špičkových zdravotnických zařízení.
