Akademický senát Fakulty sportovních studií MU vybral jako kandidáta na dalšího děkana současného proděkana pro výzkum Martina Zvonaře. Do jeho nástupu do funkce zbývá ještě spousta času, mělo by se tak stát až v lednu 2018, ale Zvonař musí už teď přemýšlet, kam bude fakulta dál směřovat. Čeká ho reakreditování oborů a velké vědecké projekty, které by měly výzkumný výkon fakulty posunout na zcela jinou úroveň.
Než začnete působit jako děkan, musíte se v první řadě rozhodnout, komu předáte svoje stávající funkce, zastáváte jich řadu. Máte už nějaký plán?
Přemýšlím nad tím teprve chvilku, od volby je to přece jenom pár dní. Ideální by samozřejmě bylo předat úplně všechno, vedení katedry i pozice v projektech a zastřešování spolupráce s obuvnickou firmou pana Hanáka či tvorby elektronických knih. Některé věci jsou ale tak navázané na mě, že kdybych z nich vystoupil, mohl by výzkum nebo spolupráce skončit. Moje strategie tedy je snažit se vystoupit ze všeho, z čeho to bude možné. Už jenom proto, že také moje praktická zkušenost je taková, že když hodnotitelé v projektu vidí, že hlavní řešitel je současně fakultním funkcionářem, tak jim je jasné, že daný člověk na projekt nebude mít čas. Navíc i univerzitní politika je taková, že děkan se má věnovat především tomuto úřadu.
Máte už představu o týmu proděkanů?
Počítám s tím, že jich bude pět. Ne čtyři jako doposud, protože bych chtěl vedení rozšířit o proděkana pro strategii. Vnímám dost citlivě otázku akreditací, a to nejen z pohledu administrativy, ale i z pohledu zaměření oborů. Rozhodnutí, která v tomto ohledu uděláme, určí směr fakulty na dlouhou dobu.
Reakreditace oborů bude náročný proces. Co od něj čekáte?
Pro některé obory máme akreditaci až do roku 2022, nebudeme tedy reakreditovat najednou, ale postupně. Na rozdíl od velkých fakult, které mají desítky oborů, my jich máme jen pár, proto by se mohlo zdát, že jde o banalitu. Nás by ale víc bolelo, kdybychom o některý z oborů přišli. Dá se navíc čekat, že budeme řešit podobnost našich oborů s těmi, které se učí i na jiných fakultách.
V čem jsou podmínky tak nové, že se tato diskuse otevře?
Že debata nastane, vyplývá z podstaty vzniku nové Rady pro vnitřní hodnocení MU, žádné konkrétní informace zatím ale nemáme. Snažím se na to ale upozornit už teď, protože jak už jsem říkal, oborů máme jen několik a chceme si je udržet. Je jasné, že mluvit se bude například o fyzioterapii, která se učí i na lékařské fakultě a na první pohled jsou obory stejné. Zblízka je však jasně patrné, že mají jinou profilaci.
Ve vašich plánech je patrný akcent na vědu a výzkum. Upoutala například myšlenka zřízení kinantropologického centra a plošného testování fyzické zdatnosti populace. Jak jsou tyto úvahy daleko?
Jsou to dvě věci, které bych si přál spojit dohromady. To znamená mít výzkumné centrum a mít dlouhodobou perspektivu v podobě tohoto plošného testování populace. Odborníky, kteří něco takového umí, máme, jde spíš o to vytvořit koncept využití dat. U české populace se plošně zjišťuje spousta věcí, výskyt nemocí a podobně, ale aktuálně nic, co by mělo souvislost s fyzickou zdatností. Naposledy se tak v celorepublikovém měřítku dělo v roce 1971, v roce 1981 už to byl jen takový odlesk a pak už na centrální úrovni nic. Přitom my máme štěstí, že pracujeme se sportovci i s běžnou populací a díváme se na ně z hlediska různých parametrů motoriky. Obecně nás nejvíce zajímá zdravotní zdatnost a v kontextu výskytu civilizačních chorob je to teď velmi populární téma i ve světě. V Česku ale informace chybí. Chtěli bychom to napravit i proto, že ministerstvo školství už deklarovalo, že dotace do sportu budou nově vázány na existenci konceptů rozvoje sportu, a to na úrovni krajů či měst. Koncept rozvoje sportu ale potřebuje indikátory, aby bylo jasné, jaký stav byl na začátku a na konci. My nabízíme, že indikátory zdravotní zdatnosti spolu s dalšími fakultami získáme.
Nepočítá se tedy s tím, že by fakulta výzkum dělala sama?
To určitě ne. Spojili bychom se s kolegy z Univerzity Karlovy a Palackého. Data bychom poskytovali krajům či městům nebo třeba i zdravotním pojišťovnám. Hodila by se také ministerstvu školství. To teď navíc otevřelo výzvu s názvem Předaplikační výzkum, ve které bychom tento nápad mohli uplatnit. Zároveň už ale máme informaci, že je to natolik důležitá věc, že existuje ochota financovat tento výzkum i odjinud.
Vaším záměrem je také větší spolupráce v rámci kampusu, konkrétně s Ceitecem a Recetoxem. Má to být výzva k vyššímu vědeckému výkonu, nebo spíš k většímu využívání vzájemné blízkosti?
Obojí. S Ceitecem jsme ve fázi přípravy otevření výzkumné skupiny k problematice spojené se sportem. Budeme teď hledat odborníka ze zahraničí, který nachystá koncepci a bude splňovat přísná pravidla Ceitecu, co se kvality vědy týče, a zároveň to bude člověk se sportovním backgroundem. Ale nedělám si iluze, bude to spíš napojeno například na genetiku než sport. Teď se snažíme najít nejvhodnější oblast, která bude dostatečně publikačně atraktivní. Všechno je to proto, že chceme výzkum na naší fakultě posunout na opravdu světovou úroveň. Co se Recetoxu týče, ten dostal velký grant na stavbu biobanky a v jeho rámci je mimo jiné prostor na další zkoumání účastníků studie Elspac. My bychom měli zaštitovat sledování jejich fyzických parametrů a dávat jim zpětnou vazbu, což bude pro lidi forma motivace pro účast ve výzkumu.
Dlouhodobé téma jsou také chybějící sportoviště, hlavně atletická hala, která by měla vyrůst hned vedle fakulty.
Podle mých informací už by nic nemělo bránit tomu, že vedle naší fakulty krytá atletická hala opravdu vyroste a my budeme u toho. Vedle toho je v plánu další fáze, ve které by se měl stavět otevřený atletický stadion. V tomto případě už se přechází do fáze přípravy projektu, ale pokud není investice schválená, nemůžeme nic říct s určitostí. Už jsou ale vyřešené všechny pozemkové problémy, což je vždycky nejdůležitější. Současně s městem řešíme také otázku výstavby krytého bazénu. Jsme ve fázi, kdy město přislíbilo 50 procent celkové investice a my teď čekáme na vypsání investičních výzev ministerstva školství, z nichž se pokusíme získat druhou polovinu.