Co bylo motivací pro uspořádání konference?
Na začátku byl mezioborový diskuzní workshop nazvaný Současné město, který organizovala doktorská studentka FSS, architektka Magdalena Hladíková. Setkání bylo komorní, diskusní a zajímavé mimo jiné tím, že ukázalo, jak lidé z různých oborů pracují různě se stejnými koncepty anebo naopak stejnou „realitu“ popisují odlišnými slovy. Na základě tohoto setkání jsme ve spolupráci se Slávkou Ferenčuhovou a Barborou Vackovou začaly dávat dohromady koncepci konference. Ta měla rozšířit původní diskuzi tematicky, ale také zapojit větší počet oborů, které pracují s termínem „město“. Původně jsme počítaly asi se čtyřiceti účastníky. Nakonec bylo přihlášených jednou tolik, což nás velmi potěšilo.
Odpověď je v zásadě dvojí: ano, město je zkoumáno, zabývá se jím řada oborů a otevření tématu v podobě uspořádání konference se setkalo s velkým zájmem. Ale také ne, protože právě interdisciplinární diskuze o tom, jak vlastně pojmu „město“ badatelé rozumí, není příliš běžná. A nakonec je nutno dodat, že konference byla sice iniciována doktorskými studentkami, ale s podporou a důvěrou vedení kateder sociologie a environmentálních studií, IVRISu a také vydavatelství ERA.
Co je tak zajímavého na pojmu město?
Řekla bych, že zajímavý je hlavně rozdíl mezi tím, jak průzračně a jasně tento termín vypadá na první pohled, a v momentě, kdy jej začneme kriticky zkoumat. Termín „město“ je naplněn tak obrovskou rozmanitostí a dynamikou, že už jenom použití podstatného jména pro jeho uchopení je zavádějící. Říká se, že je osudem sociálních vědců, že se jim předmět jejich studia mění rovnou pod rukama. Město nemůžeme uchopit jako věc, ale jako relativně trvalé nebo neustále se měnící. Záleží, co chcete zdůraznit – vztahy, vazby a významy. My jsme ale také chtěly vědět, jaká je pestrost použití tohoto pojmu u jednotlivých disciplín a badatelů, kteří se studiu města věnují, případně také, co znamená pro odborníky z „praxe“ správy nebo řízení města.
Jedním z průřezových témat měla být otázka proměny měst. Co se dnes s městy děje a co se s nimi bude dále dít?
Procesy, které zasahují do podoby měst, jsou pojmenovávány různě: ekonomická globalizace, segregace či separace různých skupin obyvatel, suburbanizace, gentrifikace a tak podobně. Jejich intenzita a důsledky jsou však v různých městech různé. Srovnáte-li třeba Prahu a Boskovice, naleznete jistě řadu podobností, třeba působení zahraničních firem, otázky lokální politiky a občanského aktivismu, rekonstrukce historických částí, rozrůstání města do krajiny a tak dále. Prahy se například týká otázka pořádání olympijských her a s ní spojené ekonomické a kulturní vlivy, bude určitě zajímavé sledovat jejich vývoj.
Téma vašeho příspěvku znělo: Nové městské prostory a jejich vnitřní hranice. Můžete přiblížit, o jakou problematiku se jedná?
Jedná se o výzkum, který zpracovávám spolu s Barborou Vackovou jako projekt IVRISu. Zajímá nás, jak se s rozšiřováním Brna mění život v jeho okrajových částech. Proces suburbanizace, o kterém jsem se už zmínila, zasahuje v Brně čtvrti, které si často zachovaly venkovský charakter. Lidé o nich mluví jako o vesnicích, a to jak ti, co zde žijí i po generace, tak i někteří z těch, kteří se tam přistěhovali v posledních letech do nově postavených ulic. Problémem těchto částí je, že se rozrůstají velmi rychle a často bez citlivé návaznosti na původní zástavbu.
Přinesla konference nějaké zajímavé závěry či zjištění?
Myslím, že nebylo cílem konference vnést průlom do dosavadního vědění, i když určitě zazněla spousta aktuálních a zajímavých příspěvků o současných projektech. Jako příklad mohu uvést třeba společný projekt Etnologického ústavu AV ČR a Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung z Lipska, který se zabývá proměnami vnitřního města v Brně. Za hlavní výsledek konference však považuji poskytnutí prostoru pro setkání a diskuzi, vytvořila se neformální síť kontaktů, která bude, doufám, pro všechny přínosem i v budoucnu.
