Název konference je odvozen od projektu MEFANET (MEdical FAculties Educational NETwork, http://www.mefanet.cz), který si klade za cíl podporovat vzájemnou pedagogickou spolupráci českých lékařských fakult a maximální využití moderních technologií při výuce. Hlavním důvodem pro iniciaci projektu MEFANET byl fakt, že tradiční formy výuky na lékařských fakultách již neposkytují dostatečný prostor pro zvládnutí probíraného tématu, a je tedy nutné hledat nové, efektivnější nástroje.
Projekt byl oficiálně zahájen 20. června 2007 a postupně se k němu přihlásilo všech sedm českých lékařských fakult. O zapojení do projektu projevili vážný zájem také zástupci dvou slovenských lékařských fakult. Autoři projektu usilují o tvorbu nové generace multimediálních učebních pomůcek, budování systémů on-line výuky v bakalářských i magisterských oborech a webových archivů obrazové dokumentace z klinické praxe. Zapojené vysoké školy v tomto směru garantují vysokou úroveň spolupráce s klinickými pracovišti všech lékařských oborů.
Lékařská fakulta MU projekt MEFANET koordinuje
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity prostřednictvím svého pracoviště IBA (Institut biostatistiky a analýz) je v současné době koordinátorem celého projektu, a zároveň tak hostila i první ročník konference v Brně. Pedagogická díla vznikající na Lékařské fakultě MU jsou od loňského roku shromažďována na portálu http://portal.med.muni.cz,
který během listopadu a prosince 2007 prošel výraznou rekonstrukcí a nyní na něm mohou studenti všech lékařských fakult v České republice vyhledat podle lékařských oborů více než stovku didaktických materiálů – multimediální atlasy, texty k přednáškám, výuková videa a další materiály.
Pro sdílení klinických materiálů platí přísná pravidla
S rozvojem moderních technologií pro záznam obrazu a zvuku prožívá oblast multimediálních atlasů a obrazových archivů, které se používají ve výuce lékařských oborů, bouřlivý boom. Jde o to, že snad každý lékař za svou praxi nashromáždí velké množství obrazových materiálů pořízených při dokumentaci zdravotního stavu pacienta, a některé tyto materiály se dají s výhodou využít při výuce mediků. Poskytne-li lékař (zastávající většinou i roli pedagoga) materiály svým kolegům, pravděpodobně od nich očekává podobnou protislužbu a celková úroveň výuky se výrazně zvyšuje.
Internet zde nabízí možnosti, které tuší každý uživatel moderních informačních technologií: z etického hlediska sice není možná výměna peer-to-peer, jak je tomu u pirátských nahrávek mp3 a filmů, ale existuje řada legálních a eticky „čistých“ způsobů, jak klinické materiály zpřístupnit odborné či studentské veřejnosti.
Jako první řešení se samozřejmě nabízí uspořádat fotografie či nahrávky (samozřejmě bez prvků, které by umožnily identifikovat konkrétního pacienta) do přehledné struktury internetových stránek. V dnešní době však již existují sofistikované systémy obrazových archivů, na jejichž vývoji pracují odborníci z oblasti zdravotnické informatiky a které pedagogům výrazně usnadňují práci. Odkazy na multimediální atlasy lze nalézt například na portálu Lékařské fakulty MU
(http://portal.med.muni.cz).
Možnosti e-learningu na lékařských fakultách
Na úvod bylo zdůrazněno, že je potřeba držet krok s dobou a nezaostávat za moderními informačními technologiemi, které dnešní studenti mají v malíčku a dokážou je již velmi efektivně využívat. Učitelé by už konečně měli opustit představu, že právě oni jsou tím nejdůležitějším elementem ve výuce, a naopak aktivně zapojit studenty a tím je motivovat k získávání a prohlubování nových znalostí. Rozvíjející informační společnost nabízí nepřebernou škálu možností, počínaje jednoduchými internetovými stránkami a konče rozsáhlými autorskými díly, jako je například dobře známá Wikipedie. Tento přístup samozřejmě klade vyšší nároky na učitele než dosavadní klasický způsob výuky: nejde jen o ovládnutí nových technologií, ale zejména o ochotu pedagogů trávit nad přípravou elektronických výukových pomůcek značné množství času. Bylo také připomenuto, že vysokoškolští pedagogové zabývající se tvorbou moderních výukových materiálů často ani nejsou náležitě ohodnoceni – a nejedná se ani tak o finanční odměnu, jako spíše o akademický postup. Zapálený nadšenec, který po večerech vyrábí multimediální atlasy pro studenty medicíny, má mnohem menší naději, že se takto dostane k habilitaci, než kdyby zvolil klasickou proceduru vydávání článků v impaktovaných mezinárodních časopisech. Na závěr bylo také zdůrazněno, že na lékařských fakultách do vztahu pedagog-student vstupuje ještě třetí element – pacient. Takto vzniká v oblasti elektronické podpory výuky celá řada témat, se kterými si nemusejí lámat hlavu kolegové na jiných fakultách, nicméně tato témata jsou klíčová pro fakulty lékařské.
Studenti lékařské fakulty i ostatních fakult MU již mají bohaté zkušenosti jednak s běžnou e-learningovou agendou, kterou jim zpřístupňuje Informační systém MU, jednak také využívají rozsáhlá autorská elektronická díla, která jim zpřístupňuje webový portál LF MU. Tato metoda výuky se úspěšně používá nejen při výuce lékařských oborů, ale také při vzdělávání ošetřovatelů a dalších pracovníků ve zdravotnictví. Studenti většinou vysoce oceňují větší pružnost celého systému (není potřeba být v danou dobu v dané přednáškové místnosti), úsporu času a často i větší efektivitu, neboť moderní informační technologie nabízejí dalekosáhlé možnosti, které jednoduše nejsou v silách pedagoga stojícího s křídou v ruce před tabulí.
Souhlas pacientů při pořizování výukových filmů
A jakým způsobem mohou lékaři využívat pořízenou obrazovou dokumentaci pro výukové účely, aniž by porušili práva pacientů a lékařské tajemství? Dostatečně anonymizované materiály lze většinou použít; lékaři-pedagogové by však při každé jejich prezentaci měli být obezřetní, aby v některých případech nedošlo k překročení zákona na ochranu osobních údajů. V každém případě je jisté, že zájem o tuto problematiku bude narůstat, neboť ochrana soukromí osob je v posledních letech často diskutovaným tématem nejen v Evropské unii.
Klinické registry na MU
Co si lze představit pod pojmem „klinický registr“? Jedná se o sběr záznamů o lidech, kteří onemocněli nějakou chorobou, mají vrozenou poruchu nebo jsou z jiného důvodu pod odborným lékařským dohledem. Lékaři mohou tímto způsobem sbírat data například o pacientech s určitým typem nádorového onemocnění, o pacientech s hemofilií a podobně. Takový registr zahrnuje řadu údajů, jako jsou věk, pohlaví, anamnéza, typ onemocnění či poruchy, závažnost, typ a rozsah léčby a případné komplikace. Obvykle se daná data uchovávají v počítačové databázi, která splňuje přísné bezpečnostní požadavky. Práce s daty, jejich kritická analýza a interpretace představuje velmi podstatnou složku vzdělávání zdravotnických odborníků. Současné trendy v narůstajícím počtu diagnostických a jiných vyšetření, rostoucí potřeba hodnocení výstupů a kvality zdravotní péče vyžadují na straně lékařů a odborného personálu schopnost pracovat s agregovanými daty a tato interpretovat ve vztahu k jednotlivému pacientovi či skupině pacientů. Kromě vlastní klinické praxe je analýza dat samozřejmým základem hodnocení socioekonomických rozborů a hodnocení populačních trendů a rizik.
Výuka na lékařských fakultách je v této oblasti velmi obtížná, neboť na jedné straně nelze navyšovat počet hodin věnovaných mezioborovým tématům, ale na straně druhé bez znalosti práce se softwarem je velmi obtížné studentům rozsáhlejší datové zdroje zpřístupnit. Aplikace moderních analytických a informačních technologií je velmi efektivním a možná i jediným řešením, jak tento pedagogický problém řešit.
Desítky klinických registrů provozuje mimo jiné Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, který má s touto činností dlouholeté zkušenosti a spolupracuje se špičkovými českými i zahraničními pracovišti. Podrobnější informace o klinických registrech jsou dostupné například na www.registry.cz.
Slibný výhled do budoucna
Projekt MEFANET tedy bude především podporovat volnou spolupráci týmů z různých lékařských fakult, což by mělo vést k dalšímu zkvalitnění výuky na všech zapojených fakultách. Všechny lékařské fakulty již projevily zájem o zprovoznění podobného portálu, jako má brněnská fakulta:
http://portal.med.muni.cz. Tvůrci projektu plánují, že všechny tyto portály budou v konečné fázi propojeny centrální bránou a studenti zapojených lékařských fakult získají jedinečný přístup k výukovým materiálům nejen z mateřské fakulty. Myšlenka sdílení znalostí a výukových materiálů tak bude úspěšně dotažena do konce, a to při unikátním zachování diverzity informačních prostředí fakult, jejíž zachování všichni zúčastnění chápou jako významný krok k rozvoji kvantity i kvality střádaných informací.