„V současné době je pro akreditaci na ministerstvu školství připraven
program Normální je nekouřit, který je určen pro děti na prvním stupni
základních škol,“ uvádí spoluautorka preventivních programů proti
kouření, epidemioložka profesorka Drahoslava Hrubá z Ústavu
preventivního lékařství LF MU.
Mezi hlavní aktivity celé kampaně, která oficiálně začala 4. února, patří zvýšit zájem veřejnosti o to, aby děti nebyly vystavovány pasivnímu kouření, a také o vytváření nekuřáckého prostředí pro děti všude, kam přijdou – tedy i doma, v autech. Národní projekty budou oficiálně vyhlášeny na World Cancer Congress 2008. Prezentace výsledků pak proběhne na dalším kongresu v roce 2010 v Číně. Programy tvořené nebo konzultované na Masarykově univerzitě jsou jedinečné v tom, že tvoří ucelenou a navzájem navazující linii od předškolního věku po střední školy, zdravotníky nebo nastávající matky. Všechny tyto programy prošly výběrovým řízením komise ministerstva zdravotnictví, byly hodnoceny jako úspěšné a doporučeny k celostátnímu využívání.
Podle studie Státního zdravotního ústavu Praha došlo mezi lety 2002 až 2006 k poklesu kuřáků ve skupině třinácti- a patnáctiletých dětí – sledován byl reprezentativně vybraný soubor. Je-li to trend dlouhodobý, nelze zatím usoudit. Také nevíme, zda tyto věkové kategorie dětí „nepřešly“ od cigaret k jiným drogám. Protože se klima společnosti přece jen mění, můžeme doufat, že je to odrazem určitých úspěchů na poli protikuřáckých působení řady organizací v České republice – to by bylo velmi povzbudivé. Moje hodnocení je zatím rezervované: naše děti vyrůstají v silně kuřáckém rodinném prostředí, a to od svého narození – některé jsou exponovány i před ním. Kouření rodičů, prarodičů a dalších příbuzných silně ovlivňuje postoje dětí ke kouření.
Výchovné programy pro děti a mládež mají svá specifika: nemají strašit, ale informovat o nebezpečí pro zdraví; mají motivovat k přemýšlení. Mají varovat před vznikem závislosti – nikotin je účinnou drogou, jeho potence je srovnatelná se silou heroinu a kokainu, v mozku působí stejnými mechanismy – chtějí ukázat, že smyslem plného života je co největší svoboda, tu kouření bere. Po formální stránce se klade důraz na aktivní účast dětí, tvůrčí aktivitu, využívání takzvaných peer forem, které zabraňují přirozeným negativistickým postojům pubescentů a adolescentů při kázání dospělých. Podle našich i zahraničních zkušeností je vhodnější dlouhodobé působení – proto ta linie od mateřských škol do věku mladé dospělosti. A to samozřejmě prostředky a přístupy adekvátními pro různé věkové kategorie. Proto je výhodné spojení lékařů s pedagogy a psychology, jak je praktikujeme na Masarykově univerzitě v Brně.
Aby to mysleli vážně, připravili se na možné obtíže s abstinenčními příznaky, vytvořili si podporu ve svém okolí – u rodiny, na pracovišti, u přátel – a vytrvali: existuje mnoho dokladů o tom, že kouření předčasně zabíjí, a o tom, že přestat kouřit se vyplatí: finančně, esteticky, morálně, zdravotně – pro jednotlivce i pro stát.
Preventivní programy výchovy k nekouření
• předškolní věk (My nechceme kouřit – ani pasivně, OHS Blansko; My
nechceme kouřit, OHS Klatovy; My kouřit nebudeme – a víme proč, Liga
proti rakovině Praha),
• mladší školní věk (Normální je nekouřit – PedF a LF MU),
• starší školní věk (Kouření a já, Naše třída nekouří – LF MU),
• střední školy (O svém zdraví si rozhoduji sám – LF MU),
• budoucí zdravotníci (Nekuřácké zdravotnictví – pro SZŠ a pro LF – LF MU),
• nastávající matky (Zdravé těhotenství – zdravé dítě, LF MU).