Nová forma pomoci lidem s problémy v chování nebo s narušenou komunikační schopností se začala od října vyučovat na Pedagogické fakultě MU. Ačkoliv aplikovaná behaviorální analýza (ABA), jak se v Česku nově zaváděný přístup jmenuje, není určená striktně lidem s poruchami autistického spektra, zkušenosti ze zahraničí ukazují, že právě jim a jejich rodinám pomáhá výrazně zlepšovat kvalitu života.
Specifičnost a úspěšnost ABA nespočívá jen v metodách, s jakými pracuje, ale hlavně v tom, co jejich nasazení předchází – v důkladné diagnostice chování. „U lidí s autismem se například mohou v příliš velké míře vyskytovat záchvaty vzteku nebo sebepoškozování, které často pramení z toho, že mají omezené možnosti vyjádřit svoje potřeby. My se snažíme jejich chování v první řadě podrobně analyzovat, zjistit, co určitému projevu předchází, co jej způsobuje a co následuje bezprostředně po něm,“ vysvětluje Karel Pančocha, garant nového kurzu, který je odteď v nabídce celoživotního vzdělávání na pedagogické fakultě.
Fakulta je dnes jediná v republice, která získala akreditaci mezinárodní Komory pro certifikaci behaviorálních analytiků (Behavior Analyst Certification Board, BCBA), aby tento přístup v Česku vyučovala. Mapovat a měřit projevy chování, hledat pravidelnosti a vztahy mezi prostředím a chováním a následně uskutečňovat individuální behaviorální program totiž není vůbec jednoduché. Je k tomu třeba dlouhodobá teoretická příprava a odborná praxe.
Při využívání ABA se vychází z opakovaných měření a průběžného shromažďování dat o vnějších projevech člověka. Důležitým aspektem je také etický rozměrem ABA, která se zaměřuje jen na chování, které je pro jedince nebo jeho nejbližší okolí důležité, a dokáže zlepšit jejich každodenní život. Příkladem může být dítě, které když dostane k jídlu červenou řepou, dostane záchvat vzteku a začne jídlem házet kolem sebe. Vzhledem k jeho omezené dovednosti vyjadřovat se verbálně, nedokáže jinak vyjádřit, že právě červenou řepu nechce.
Když ale rodiče spolu s terapeutem najdou způsob, jak může dítě svou nelibost komunikovat přijatelnějším způsobem, povede to k jeho větší spokojenosti a zklidnění. „Například agrese jako taková není u autismu součástí diagnózy, je to pouze projev, který se snažíme nahradit pro dítě i jeho okolí výhodnějším chováním,“ podotkl Pančocha.
Noví odborníci pro praxi
Aplikovanou behaviorální analýzu začalo od letošního října na fakultě studovat 13 lidí, které láká i fakt, že podle novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních je behaviorální analytik novou profesí. Absolvování kurzu celoživotního vzdělávání ale neznamená, že absolvent rovnou splňuje podmínky, aby se stal certifikovaným behaviorálním analytikem. K tomu je nutné projít příslušnými hodinami teoretické přípravy, splnit 1500 hodin praxe a úspěšně vykonat mezinárodní zkoušky. Právě studium na pedagogické fakultě je však základem a prvním krokem k získání certifikace.
Nastupuje do něj i Monika Petříková, která pracuje jako učitelka. Ačkoliv ABA nevznikla primárně jako forma pomoci pro lidi s poruchou autistického spektra, i ona si od výuky slibuje, že bude moct poskytovat kvalitní a profesionální intervenci právě dětem s poruchou autistického spektra.
„První semináře o intervenci pro děti s autismem založené na ABA jsem absolvovala pod vedením behaviorální analytičky Zuzany Maštenové a následně jsem se přihlásila do kurzu přípravného kurzu pro registrované behaviorální techniky při Masarykově univerzitě, který jsem ukončila letos v červnu. Ovšem z literatury jsem tento přístup znala již delší dobu, v zahraničí není novinkou,“ popsala Petříková.
Do náročné výuky vstupuje hlavě proto, aby mohla začít metody samostatně a naplno používat, a pomohla tak nejdřív rodinám a později i svým případným následovníkům. „Děti s pervazivní vývojovou poruchou potřebují dlouhodobou a systematickou podporu. Intervence založená na principech ABA nabízí dosažitelné a měřitelné výsledky,“ zdůvodňuje Petříková, proč si vybrala zrovna tuto cestu.