Události

Už po dva roky se nevidomí studenti a jejich lektoři ze střediska Teiresiás Masarykovy univerzity snaží prorážet cestu sportu, který je v Česku úplnou novinkou – futsalu pro zrakově postižené. V lednu se jim podařilo dosáhnout významného milníku. Získali cenu za Nejlepší událost disabled fotbalu 2009. Oceněným počinem bylo jejich letní soustředění v Polničce, kterého se zúčastnili i profesionální sportovci z týmu nevidomých futsalistů z University of Worcester.

Děkanem přírodovědecké fakulty se od 1. února stal ředitel ústavu geologických věd Jaromír Leichmann. Ve funkci vystřídal Milana Gelnara, který stál v čele fakulty dvě funkční období. Mezi hlavní cíle nového děkana bude patřit příprava projektů financovaných z evropských fondů a s tím související dokončení výstavby kampusu. „Pokud by se v mém funkčním období podařilo stavbu zbývajících prostor aspoň nastartovat, nebo snad i dokončit, považoval bych to za obrovský úspěch,“ uvádí Leichmann.

Výroba protinádorových vakcín, hloubkové zkoumání mnohočetného myelomu či genetická diagnostika a cytogenetická vyšetření. To jsou jen příklady oblastí, jimiž se zabývají vědci v novém akademickém institutu Masarykovy univerzity. Babákův výzkumný institut vznikl v lednu v bohunickém kampusu sloučením tří vysoce specializovaných pracovišť lékařské a přírodovědecké fakulty.

Brno se konečně dočká velké fil/mové přehlídky. Přesně to slibují organizátoři nového filmového festivalu Cinema mundi, který se bude od 24. února do 3. března konat v kině Velký Špalíček. Filmoví fanoušci se budou moci mimo jiné podívat na nejlepší celovečerní filmy za rok 2009 z přibližně 60 zemí světa.

Nový filmový festival Cinema mundi by se dal popsat pomocí mnoha přívlastků. Jednou z jeho významných charakteristik je i to, že se na jeho přípravě významně podílí studenti Masarykovy univerzity. Třeba doktorand na ústavu filmu a audiovizuální kultury Lukáš Skupa, který v rozhovoru přiblížil třeba to, co obnáší přípravy takové akce.

Česká populace stárne. Fakt, který už dnes nikoho nepřekvapí, se projevuje i v oblastech, na které si člověk hned nevzpomene. Například v dárcovství krve. Výrazně to pociťuje i Transfuzní oddělení a krevní banka Fakultní nemocnice Brno, jejíž základna skalních dárců stárne a noví nepřibývají tak rychle, jak je potřeba. Proto nemocnice ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Mendelovou univerzitou odstartovala projekt s názvem O pohár akademické krve. Má přimět studenty, aby se pravidelnými dárci stali právě oni.

Propagační kampaně už dávno nejsou aktivitou, která se prosazuje jen v obchodu. Víc než dobře se osvědčily také transfuzní stanici Fakultní nemocnice Brno. „Každá akce, jako je ta s názvem O pohár akademické krve, na níž spolupracujeme s Masarykovou a Mendelovou univerzitou, nám výrazně pomáhá se získáváním nových dárců,“ říká primářka transfuzní stanice Eva Tesařová. Podle ní byla velmi úspěšná například kampaň, do níž se zapojili hráči hokejového klubu Kometa Brno a jejich fanoušci. Vedení nemocnice teď doufá, že projekt zaměřený na studenty si povede stejně dobře.

Filmová kultura má už své zasloužené místo v dějinách. První kamenná kina totiž vznikala už před více než sto lety a coby jeden z nejvýznamnějších kulturních prostorů dvacátého století ovlivnila svou podobou už celou řadu generací. Jakou roli hrála filmová kultura v každodenním životě brněnských diváků v první polovině minulého století, se teď snaží zjistit projekt Filmové Brno, připravovaný týmem z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty MU.

Nejvyšší dotace ze všech vysokých škol a univerzit v České republice získala Masarykova univerzita z evropského operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (stav k 15. 12. 2009). Během prvního roku, kdy mohly české vzdělávací a výzkumné instituce čerpat peníze z tohoto programu, uspěla Masarykova univerzita se čtyřiačtyřiceti projekty, na které dostala více než 516 milionů korun. Nejvíce peněz připadne přírodovědecké fakultě, která obdrží na svých sedm schválených projektů téměř devadesát milionů korun.

Reforma financování vědy, otázka hodnocení výstupů vědecké práce, vznik Technologické agentury a problematika aplikovaného výzkumu – o tom všem se na začátku prosince debatovalo v aule přírodovědecké fakulty, kam Spolek přírodovědců sezval několik zástupců české vědecké obce.