„Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký ‚orlí‘ nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy,“ tak popisuje Petra Urbanová z Přírodovědecké fakulty MU tvář Františka barona Trencka, kterou spolu s kolegy z Fakulty informatiky MU a Muzea města Brna v uplynulých měsících rekonstruovala.
Pohlédnout do tváře jednoho z nejslavnějších špilberských vězňů mohou lidé díky projektu Muzea města Brna a Masarykovy univerzity zaměřeném na antropologický, forenzní a historický výzkum jeho mumie, která je uložena v hrobce Kapucínského kláštera. Loni tým celou mumii scanoval a postupně rekonstruuje jeho podobu.
Rekonstrukce podoby barona Trencka se ujali odborníci z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Přírodovědecké fakulty MU. Měli k dispozici trojrozměrné snímky lebky z tomografu a na základě známých souvislostí mezi podkladem a měkkými tkáněmi začali vytvářet jeho obličej.
„Na základě kostí lebky a dochovaných mumifikovaných měkkých tkání jsme zjistili, že v průběhu života trpěl nemocí závěsného aparátu zubů, v pravé horní čelisti jsou současně zřetelné stopy po intenzivním zánětu a jeden zub chybí. Jídlo dlouhodobě kousal na levé straně, což mělo za následek vznik nesouměrnosti celého obličeje,“ přiblížila charakteristiku Trenckova obličeje Urbanová.
Ne vše ale vyplynulo ze zkoumání ostatků. Z historických pramenů například vyplynulo, že velitel pandurů měl v obličeji takzvané prachové tetování, tedy hluboko do kůže zarostlé stopy po výbuchu střelného prachu.
„Černý prach se přes veškeré úsilí a použití řady moderních metod nepodařilo na částečně zachovalé obličejové tkáni barona Trencka vystopovat. Na základě analogií poúrazových stavů dnešních členů klubů vojenské historie však byla zrekonstruována možná podoba výrazných stop jeho ‚zčernalého‘ obličeje,“ vysvětlil Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Na mumii se však našli zbytky vlasů a vousů a odborníci tak stáli před otázkou, jakou barvu a tvar jim dát. Opět přitom vycházeli z historických pramenů, a proto zvolili účes s copánky.
„Zvolili jsme také plavé vlasy a světlé oči, což vychází z toho, že František baron Trenck pocházel po otci z pomořanského rodu z Pruska, a i když matka byla Italka, její rod podcházel z oblasti Lotyšska, takže předpokládáme, že světlé geny převážily,“ podotkl Ctibor Ostrý z muzea. Dodal, že důkladně zkoumali také dobové oblečení a další detaily, aby mohli zrekonstruovat i oděv, v němž mohl baron v roce 1748 přijet do Brna.
Modelování jako v počítačové hře
S rekonstrukcí obličeje pomáhali také odborníci z Katedry počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky MU. „Spolupracovali jsme už na předešlých rekonstrukcích podoby jiných známých osobností. Využíváme pro to metody kopírující ty, kterými se vytvářejí herní charaktery nebo 3D filmy. Modelujeme tedy podobu v počítači a neustále ji konzultujeme s antropology. Dotváříme pak i charakteristiku daného člověka, v tomto případě jsme se snažili v modelu uplatnit to, že baron Trenck byl statečný muž, který občas nerespektoval řády,“ uvedla Helena Lukášová z fakulty informatiky.
Dodala, že vědci poprvé využili barevný tisk na 3D tiskárně, což bylo náročné například pro kalibraci barev. Kromě obličejové masky, která bude k vidění ve veřejně přístupných prostorách Špilberku, pak vytvořili i virtuální model v počítači.
Všechny poznatky, které se odborníkům podařilo a ještě podaří o Františku baronu Trenckovi zjistit, budou k vidění příští rok na velké výstavě připomínající 270 let od jeho úmrtí. Doufají, že se jim podaří rozpohybovat celou jeho postavu. Už teď potvrdili, že byl na svou dobu mimořádně vysoký, měřil více než 180 centimetrů.
