Antropologové z Přírodovědecké fakulty MU testují spolu s kolegy z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze nový model prototypu ochranného respirátoru „CIIRC RP95-3D“, který bude přizpůsobený pro děti a mladistvé. Odborníci z MUNI navíc chtějí ještě vytvořit metodiku, která lidem pomůže s výběrem správné velikosti a tvaru masky. Na tento projekt, který potrvá dva měsíce, získali 130 tisíc korun z Technologické agentury ČR.
Už v březnu nabídli výzkumníci z ústavu antropologie pražským kolegům z ČVUT pomoc s vývojem respirátoru pro děti, jejichž obličeje mají jiné proporce než u dospělých lidí a většina masek a respirátorů jim proto nevyhovuje.
„Máme k dispozici rozsáhlou databázi trojrozměrných scanů obličejů a aktuálně díky ní testujeme jak virtuální, tak fyzický prototyp masky pro děti od 4 do 18 let. Cílem obou našich týmů je především stanovit věkovou hranici, kdy už mohou i mladiství nosit ochranné pomůcky určené pro dospělé,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu a ředitelka ústavu antropologie Petra Urbanová.
Pokud se v budoucnu ujme výroba masek pro různé věkové kategorie, chtějí brněnští výzkumníci vyvinout také jednoduchý postup pro volbu správné velikosti a tvaru. „Obvykle je k tomu potřeba změřit na obličeji jeden až dva standardní rozměry. My bychom rádi vytvořili algoritmus, který s pomocí fotografie z mobilního telefonu snadno a rychle doporučí vhodnou velikost a typ masky,“ přiblížila Urbanová.
Metodika bude založená na databázi obličejů, která vzniká na Masarykově univerzitě za účelem zkoumání algoritmů, které mohou pomoci například kriminalistům při identifikaci lidí nebo lékařům s kvalitnějším rozpoznáním růstových změn, a tím s lepším plánováním operací.
„Máme k dispozici asi 3000 snímků obličejů různých lidí, z toho asi tisícovku tvoří děti. Objem posbíraných dat nám umožňuje vypočítat průměrný obličej dané věkové kategorie,“ dodala Urbanová. Podrobnosti o databázi obličejů jsou k nalezení na webu www.fidentis.cz.
V mimořádné výzvě Technologické agentury ČR zaměřené na takzvané Proof of Concept projekty, které mají ověřit, zda jsou postupy navržené vědci využitelné v praxi, uspěly celkem čtyři projekty z Masarykovy univerzity. Dohromady získaly podporu ve výši 4,1 milionu korun. Výzva byla vyhlášena v březnu a byla zaměřená přímo na projekty, které mají pomoci zamezit šíření nového koronaviru.
