Pandemie koronaviru zasáhla zejména zranitelné skupiny, mezi něž patří i pacienti s onkologickou diagnózou. Právě známý imunosupresivní účinek onkologické léčby vedl v úvodu pandemie k obavě, že očkování proti onemocnění COVID-19 nebude u aktivně onkologicky léčených pacientů stejně efektivní jako u zdravých.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (LF MU) ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ) a Fakultní nemocnicí Brno (FN Brno) proto připravila a v dubnu zahájila akademickou klinickou studii CoVigi, jejímž cílem je hodnocení bezpečnosti vakcín a dlouhodobé sledování protilátkové a buněčné imunity a její vývoj v čase u onkologických pacientů očkovaných podmínečně registrovanými vakcínami proti onemocnění COVID-19. Kontrolní skupinu tvoří očkovaní zdraví dobrovolníci.
„Při výzkumu se snažíme nejvíc podívat na ty, kteří jsou covidem-19 nejvíc ohrožení, tedy na pacienty s onkologickým onemocněním. Výzkum směřuje k tomu, abychom poznali, jakým způsobem může očkování pomoci právě této zranitelné skupině lidí. Můžeme tak sledovat tvorbu protilátek a také buněčnou imunitu,“ uvedl děkan lékařské fakulty Martin Repko.
Celkově bylo do studie zařazeno 400 účastníků. „Z toho je 215 pacientů se solidními nádory léčenými v MOÚ, 106 pacientů s hematoonkologickými onemocněními z Interní hematoonkologické kliniky FN Brno a LF MU a 79 zdravých dobrovolníků z řad zaměstnanců Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Transfuzním a tkáňovým oddělením FN Brno a LF MU,“ vypočítala odborná garantka studie, přednostka Farmakologického ústavu lékařské fakulty Regina Demlová.
V průběhu onkologické léčby sledovali odborníci nežádoucí účinky, hladiny protilátek a také hodnoty buněčné imunity. „Do současné chvíle bylo provedeno celkově 2 400 odběrů pro stanovení imunitní odpovědi, přičemž na základě vyhodnocení dat za prvních šest měsíců lze konstatovat, že všichni účastníci studie vyvinuli protilátkovou imunitu,“ uvedla Demlová.
Zásadním zjištěním je, že zdraví vakcinovaní vyvinou protilátkovou odpověď a získají imunitu mnohem rychleji než aktivně léčení onkologičtí pacienti a hladiny dosažených protilátek jsou u nich řádově vyšší. Stran dynamiky v čase dochází k poklesu protilátek již od šestého měsíce od první dávky vakcinace.
„Vítáme zásadní vědecká reálná data, získaná z našich fakultních pracovišť. Právě data jsou to, co nám může dát ono pověstné světlo na konci tunelu mnohem lépe než výpovědi a různé výkřiky teoretických odborníků, kteří mají nulovou klinickou relevanci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno a proděkan lékařské fakulty pro specializační vzdělávání a vnější vztahy Jaroslav Štěrba.
Brněnští onkologové se podle ředitele Masarykova onkologického ústavu Marka Svobody už na začátku letošního roku, kdy startovalo očkování, ptali, zda bude očkování u onkologických pacientů účinné stejně jako u zdravé populace a jestli je nutné léčbu kvůli očkování přerušovat. „Z tohoto pohledu jsou data ze studie CoViGi pro naše pacienty nesmírně důležitá. Tato studie co do počtu pacientů se solidními tumory patří v Evropě mezi ty největší, takže jsme udělali velký kus práce,“ uvedl Svoboda.
Na základě dat ze studie lékaři zásadně doporučují podání třetí dávky právě ve skupině onkologických pacientů, přičemž nejrizikovější skupinou z hlediska nejnižších absolutních hodnot protilátek jsou pacienti aktivně léčeni chemoterapií, kteří zároveň představují nejzranitelnější podskupinu onkologických pacientů. Výsledky studie jsou v souladu s publikovanými daty v zahraničí a byly prezentovány na evropském kongresu ESMO (European Society for Medical Oncology), který se konal v říjnu v Paříži.
Studie CoViGi, která vznikla za podpory výzkumné infrastruktury CZECRIN Masarykovy univerzity (Czech Clinical Research Infrastructure Network), Fakultní nemocnice Brno, Masarykova onkologického ústavu a Roche Diagnostics, tak jednoznačně potvrzuje účinnost očkování u onkologických pacientů v aktivní léčbě a hovoří pro podání posilující dávky, která umožní pokračovat pacientům v aktivní onkologické léčbě.
Zveřejněním prvních výsledků však studie, která byla prodloužena na dva roky, zdaleka nekončí. Vědci ještě budou analyzovat odebrané vzorky kvůli buněčné imunitě a budou sledovat dlouhodobější imunitu všech účastníků studie.
