Archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno odkryli hromadný hrob obsahující části dvanácti lidských koster již v roce 2011. Jejich výzkum na místě nálezu byl velmi krátký, trval jen tři nebo čtyři dny. Následný výzkum kosterních ostatků však trval s přestávkami dalších deset let.
„Podnětem k výzkumu byly sanační práce základového zdiva domu, při nichž narazili dělníci pod podlahou sklepa na lidské kosti. Nález ohlásili policistům, kteří přizvali do terénu i nás. Na místě jsme pak zjistili, že nalezené kosterní pozůstatky mají archeologický kontext. Podle uspořádání šlo o hromadný hrob několika lidí, který byl už z velké části zničen stavbou domu někdy na počátku sedmdesátých let 19. století,“ upřesnil archeolog Jiří Kala.
Podle něj se jednalo o zcela neznámý hromadný hrob obětí bitvy u Slavkova, která se odehrála 2. prosince 1805 a Napoleon v ní porazil rusko-rakouskou armádu. Je všeobecně známá jako bitva tří císařů, protože se jí v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon, ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I.
Hrob byl prvním takovým zkoumaným na území Brna. „Ve městě bylo přitom podle dobových pramenů po bitvě pohřbeno několik tisíc vojáků, a to jak na tehdy existujících hřbitovech, tak i ve volném terénu. Dokládá to naprosto katastrofální situaci, ve které se Brno po bitvě ocitlo, co se týká péče o raněné a všeobecné hygienické úrovně,“ vysvětlil archeolog.
Na místě dnešní Staňkovy ulice tehdy vedla mezi poli cesta do Králova Pole. Hrob tam zřídili pro provizorní lazaret, umístěný v tančírně lužáneckého parku. „Je možné, že další hroby se v tomto prostoru ještě nacházejí, pokud už nebyly dříve při stavebních pracích zničeny,“ dodal Kala.
Kosterní pozůstatky po jejich odborném vyzvednutí zkoumal tým pod vedením Kateřiny Vymazalové z výzkumné skupiny lékařské antropologie a klinické anatomie Anatomického ústavu Lékařské fakulty MU.
Během výzkumu bylo možné konstatovat, že se jedná o muže ve věku od 20 do 30 let s průměrnou tělesnou výškou 167,6 centimetru. Podrobná analýza odhalila na jednotlivých kostrách například tříštivou zlomeninu pažní kosti způsobenou pravděpodobně střelným poraněním nebo amputaci dolní končetiny v oblasti stehna.
„Možná zranění na kostech se zjišťují detailním makroskopickým zkoumáním založeným na znalostech takzvané anatomické normy. Makroskopická analýza je někdy doplněna vyšetřením na rentgenu nebo CT, případně vyšetřením histologickým. K potvrzení diagnózy se využívá i literatura a jednotlivé nálezy jsou také srovnávány s obdobnými případy ze současné klinické praxe,“ vysvětlila Vymazalová.
Také zjištěné degenerativní změny na páteři a kostech dolních končetin svědčí o obrovské fyzické zátěži, které byli vojáci zřejmě vystaveni při nošení výzbroje při dlouhých pochodech v těžké vojenské obuvi.
„Jedná se především o poškození kloubních ploch. U dolních končetin jsou to nejčastěji deformace kloubních ploch jak velkých kloubů kyčelního a kolenního, tak také drobných kloubů nohy,“ uvedla vědkyně. Na páteři jsou pak jednou z hlavních známek degenerativních změn kostěné lemy kolem terminálních ploch obratlových těl a eroze kloubních ploch meziobratlových kloubů.
„Je nutné dodat, že degenerativní změny na kostech jsou u starších jedinců fyziologické, a tedy poměrně běžné. U mladých jedinců, jakými byli zkoumaní vojáci, se však zpravidla jedná o změny předčasné, a tudíž patologické,“ doplnila Vymazalová.
Pomocí radiokarbonové metody byly kostry datovány do počátku 19. století, kdy ve střední Evropě probíhaly napoleonské války. Hypotézu potvrdila také analýza zubního kamene, ve kterém byly nalezeny stopy síry a dusíku, tedy složek střelného prachu. Genetická analýza mitochondriální DNA odhalila tři různé haploskupiny, které se vyskytují v různých částech Evropy.
Výsledky výzkumu vědci z Masarykovy univerzity a archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno publikovali v odborném časopisu Anthropological and Archeological Science, přičemž součástí článku byla kresebná rekonstrukce obličeje jedince číslo 3 v historické uniformě lehké infanterie rakouské armády z období napoleonských válek.
