Jednalo se o druhý ročník této akce, úvodní v roce 2021 se zaměřil na roli univerzity při zvládání koronavirové pandemie. „Někdy musíme vystoupit ze svého prostředí a vysvětlovat veřejnosti, co děláme, proč to děláme a jaká je role univerzity v 21. století,“ popsal účel konference rektor MU Martin Bareš ve svém zahajovacím projevu.
Letošní téma bylo zvoleno s ohledem na diskuse v akademickém prostředí o zodpovědném hodnocení vědy a výzkumu. MU představila průběh svého obsáhlého hodnocení výzkumu a doktorských studijních programů napříč fakultami, které v roce 2022 prováděli zahraniční experti z 21 zemí. „Nechceme se chlubit ani si stěžovat, ale podělit se o své zkušenosti,“ konstatovala prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. „Přes počáteční, do jisté míry pochopitelné obavy, byly ohlasy dobré. Řada fakult se zamyslela nad nastavením svých procesů,“ dodala. Podle Michala Petra, vedoucího Centra pro scientometrickou podporu a evaluaci MU, hodnocení výzkumu významně ovlivňuje a formuje výzkumnou kulturu.
Hlavní řečník konference James Wilsdon, profesor vědní politiky na University College London a ředitel interdisciplinárního mezinárodního konsorcia Research on Research Institute, popsal růst mezinárodní koalice pro reformu hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment – CoARA), která má přes 550 členů, z toho 11 z Česka včetně Masarykovy univerzity. „Stále je to velmi evropské, aspirace jsou ovšem globální,“ řekl s tím, že hodnocení výzkumu musí mít mezinárodní formát, zároveň ale má i respektovat lokální či oborová specifika. Zdůraznil, že směřování k transparentnímu hodnocení výzkumu souvisí se změnou institucionální kultury dané univerzity, a poukázal také na zásadu hodnotit s hodnocenými: „Je třeba vést dialog a vytvořit v procesu hodnocení prostor pro to, aby systém hodnocení mohl pracovat se zkušeností konkrétního oboru, konkrétní instituce, konkrétních výzkumných pracovníků,“ poznamenal James Wilsdon. „Z toho, co jsem zde zaznamenal, je na této univerzitě hodně z tohoto myšlení, což je skvělé slyšet,“ uvedl na adresu MU.
Biofyzik Tomáš Polívka z Jihočeské univerzity, který je hlavním koordinátorem národního hodnocení a předsedou Komise po hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV), popsal hlavní zásady národní metodiky M17+. Upozornil, že při uplatňování kritérií například pro bibliometrickou analýzu výsledků se musí přihlížet ke konkrétní situaci daného pracoviště. „Data jsou důležitá, ale odpovědná interpretace dat ještě více,“ přitakal Michal Pazour, vedoucí Oddělení strategických studií Technologického centra Praha.
Tito řečníci spolu s Jamesem Wilsdonem poukázali také na značnou časovou, personální i finanční náročnost kvalitního hodnocení výzkumu. „Musíme tyto systémy zjednodušit, ale také za to musíme převzít odpovědnost - my všichni, sami. Výzkum je složitá, chaotická, ale krásná věc, která má mnoho podob. A pokud na tuto složitou a krásnou věc použijeme úzká, křehká a reduktivní měřítka, udusíme ji. Na správném pochopení těchto věcí opravdu záleží,“ uzavřel britský host brněnské konference.