Úvodní přednášku pronese nositel Nobelovy ceny Susumu Tonegawa. „Nobelovu cenu dostal v 80. letech za objevení genetického principu vzniku protilátkové diverzity, což byl zásadní objev. Zajímavé je, že po obdržení Nobelovy ceny změnil vědecký směr a začal se zabývat výzkumem nervového systému. Je to inspirující vědecká osobnost,“ představuje prvního hosta letošních Mendel Lectures jeden z organizátorů Dalibor Blažek z CEITEC MUNI. Japonský molekulární biolog a genetik působící na Massachusettském technologickém institutu (MIT) patří k průkopníkům genetického výzkumu, který popisuje mechanismy učení a paměti.
Za dva týdny pak naváže přednáška americké neurovědkyně Amity Seghalové, která se věnuje výzkumu spánku. Na jaře – od března do května – pokračují Mendel Lectures dalšími šesti večery. Vystoupí při nich i další držitelé Nobelovy ceny Randy W. Scheckman a Thomas R. Cech (oba z USA). „Je to zajímavý průřez různými výzkumnými oblastmi moderní genetiky a buněčné biologie, které často už nyní přinášejí přelomové výsledky využitelné v péči o lidské zdraví a kvalitu života,“ uvádí prorektorka MUNI Šárka Pospíšilová, která se sama odborné práci v genetice věnuje.
„Jsou to přednášky těch nejlepších vědců z různých oborů, lidí, kteří udělali nějaký zlomový objev. Je velmi inspirativní se s nimi potkat a pro naše mladé vědce a studenty je to vzácná příležitost s nimi mluvit, představit jim svůj výzkum,“ potvrzuje Dalibor Blažek. Za jeden z přínosů Mendel Lectures pokládá i možnost nahlédnout za kulisy výzkumu jednotlivých osobností. „Studenti či doktorandi mohou s vědci zajít na oběd, atmosféra tam bývá neformální a je to vynikající příležitost, jak se něco dozvědět. Většina těch vědců jsou velmi přátelští a otevření lidé. Často bilancují svou kariéru a je cenné od nich slyšet také to, že ani jejich vědecká cesta nebyla vždy přímá, museli se potýkat s různými problémy,“ říká k tomu organizátor nadcházejícího ročníku přednáškového cyklu.
Na počátku Mendel Lectures stála v roce 2002 odborná konference Genetika po genomu. O rok později se poprvé konal přednáškový cyklus ve formě, která přetrvala dodnes. Východiskem bylo tehdejší 50. výročí objevu struktury DNA. U zrodu přednáškového cyklu byli britský genetik a biochemik Kim Nasmyth s manželkou Annou, kteří za svůj počin loni obdrželi Zlatou medaili Masarykovy univerzity. Zasloužili se i o renovaci některých místností v opatství, kde sídlí univerzitní Mendelovo muzeum. Na organizaci úvodních ročníků se podílela genetička Jiřina Relichová. Později její roli za Masarykovu univerzitu převzal biochemik Lumír Krejčí a v současnosti Dalibor Blažek z CEITEC a Kamil Paruch z přírodovědecké fakulty.
Během 21 ročníků Mendel Lectures vystoupilo asi 140 řečníků včetně 16 nositelů Nobelových cen. „Řada z nich oceňuje příležitost navštívit místo, kde J. G. Mendel žil a udělal své objevy,“ říká Dalibor Blažek o prostředí starobrněnského kláštera. „Vnímáme to jako výbornou formu, jak navázat na odkaz vědecké práce G. J. Mendela. Augustiniánský klášter, který byl místem jeho bádání, se znovu stává centrem vědeckých diskusí, které naší univerzitě přinášejí mnoho cenných kontaktů ve světové vědecké komunitě,“ uzavírá prorektorka Šárka Pospíšilová.
