Cena předsedy Grantové agentury ČR je pravidelně udělována už dvacet let. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované od Grantové agentury České republiky. V užší nominaci v jednotlivých kategoriích byli celkem čtyři vědci Masarykovy univerzity.
Alena Kluknavská se stala dnes večer laureátkou v oblasti společenských a humanitních věd. Její projekt se jmenuje: Soutěž o pravdu: Veřejný diskurz o migraci ve střední Evropě v post-faktuální éře. Jeho cílem bylo prozkoumat veřejné a politické diskurzy o polarizujících tématech, jako je migrace, v kontextu zvýšené relativizace pravdy v post-faktuální éře, která se vyznačuje nedostatkem důrazu na pravdu a ověřitelná tvrzení, stejně jako převahou emocí nad důkazy a vytvářením „alternativních“ faktů.
„Definovali jsme a empiricky ukázali, jak se relativizace pravdomluvnosti politických aktérů v post-faktuální komunikaci může projevit. Sledovali jsme také způsoby, jakými se post-faktuální komunikace stává viditelnou ve veřejném prostoru a veřejné debatě. Právě strategické využívání post-faktuálního diskurzu zůstává v posledních letech nedostatečně prozkoumanou oblastí a je třeba tento výzkum posílit o výzkum politické komunikace,“ uvedla Kluknavská, která působí také na fakultě sociálních studií.
Podle ní není důležité pouze to, zda a jak konkrétní politické výroky reprezentují či zkreslují realitu, tj. zda jsou skutečně pravdivé, nebo ne, ale je také důležité pochopit, jak politické výroky zpochybňují pravdomluvnost ostatních politických a veřejných aktérů zapojených do veřejné debaty. „Zároveň jsme chtěli porozumět faktorům, které mohou tuto post-faktuální komunikaci ovlivňovat. Tyto faktory popisujeme jako okolnosti širšího politického a kulturního kontextu, které usnadňují nebo ztěžují produkci, šíření nebo recepci obsahu politických sdělení různými aktéry. Jedná se například o převládající postoje veřejnosti například o migraci, diskurz politických stran k některým důležitým, rezonujícím otázkám, zprávy v médiích, vnější okolnosti, jako jsou například politické krize. Tento kontext je důležitý pro pochopení přitažlivosti post-faktuální komunikace a pro zodpovězení otázky, za jakých podmínek je pravděpodobnější, že političtí aktéři využijí tento typ komunikace k získání podpory svých příznivců a voličů a příznivkyň a voliček,“ uvedla čerstvá laureátka.
Cena samotná je pro ni osobně především potvrzením jejího úsilí a angažovanosti v oboru. „Toto ocenění je uznáním mého příspěvku k oblasti politické komunikace, která mě velmi zajímá, a také forma odměny za snahu přispívat k rozvoji vědy a společnosti. Zároveň mě ocenění motivuje a inspiruje k dalšímu vědeckému bádání a usilování o excelenci a snaze být i inspirací pro budoucí generace žen ve vědě. V neposlední řadě pro mě cena znamená ocenění společenskovědního výzkumu a jeho přínosu k lepšímu porozumění složitým společenským a politickým jevům,“ uvedla Kluknavská, která je mimo jiné zapojena i do činnosti Národního institutu SYRI, který se mj. zaměřuje na polarizaci společnosti.
V SYRI bude nyní na projekt GA ČR navazovat, protože prvotní výzkum přinesl jí a jejím kolegům nové perspektivy. „V projektu SYRI máme příležitost některé mezery vyplnit a posunout naše poznání v dané oblasti dále. V SYRI se zabývám především populistickou a polarizující komunikací politických představitelů během pandemie covid-19. Zaměřuji se především na rozdělující povahu populistického a antipopulistického diskurzu, na krizovou komunikaci politických lídrů v průběhu pandemie nebo používání populistických sdělení a neslušnosti v politických projevech a jejich vliv na emoce, nesnášenlivost a nerespektování pravidel slušné diskuze ze strany uživatelů sociálních sítí,“ uvedla mladá vědkyně.
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Letos oceněné projekty přispějí k pochopení černých děr, fungování mozku obratlovců, účinnosti léčby rakoviny a zlepšení mazání kloubní chrupavky.
Kluknavská je letos jedinou laureátkou MUNI. Mezi nominovanými však byli další tři vědci a vědkyně z MUNI - Štěpánka Vaňáčová z CEITEC MUNI s tématem charakterizace molekulárních mechanismů lidských adenosinových demetyláz, dále pak Martina Dvořáčková z CEITEC MUNI za projekt chromatinové prostředí indukované genotoxickými látkami a Michal Hájek z přírodovědecké fakulty, který se zabýval současnou a budoucí diverzitou evropských slatinišť v měnícím se světě.
„Vnímám se zadostiučiněním, že i zdánlivě neužitečný výzkum může být ostatními kolegy-vědci hodnocen pozitivně. Slatiniště nejsou ekonomicky významný biotop, nepomůžou ekonomickému růstu ani lékařství, a nejsou ani tím nejdůležitějším hráčem v globálních změnách klimatu – i když svou roli také zastávají. V našich výzkumech akcentujeme význam slatinišť pro ochranu biodiverzity; jsou jedním z nejohroženějších biotopů Evropy. Jejich význam pro biodiverzitu akcentujeme až trochu tvrdohlavě; řada studií se zaměřuje hodně specificky jen na jejich roli v souvislosti s globálními změnami. Jsme proto rádi, že se naše výsledky podařilo publikovat i v předních mezioborových časopisech, na pomezí oborů Vědy o Zemi a Biologie,“ uvedl vedoucí pracoviště Ekologie rašelinišť.
Michal Hájek také ocenil práci doktorandů Patrície Singh a Radovana Coufala na projektu, druhý jmenovaný za ni obdržel Cenu děkana přírodovědecké fakulty. Brněnští přírodovědci spolupracují s kolegy z dalších evropských zemí, zejména z univerzit ve španělském Oviedu a finském Joensuu. „Díky této síti se podařilo dát dohromady unikátní datový soubor, který stále vylepšujeme a který budeme využívat i v dalších analýzách. Myslím si, že jsme v otázce evropských slatinišť a jejich změn při probíhající globální změně neřekli poslední slovo, a jsem rád, že se nám daří tento biotop dostávat v povědomí přírodovědců i veřejnosti víc do popředí zájmu.“