„Přítomnost mokřadů v krajině pomáhá zmírnit nepříznivé dopady vysokých teplot, sucha i přemnožení škůdců. Mokřady zadržují a čistí vodu, ochlazují své okolí, zmírňují následky přívalových srážek nebo naopak sucha, poskytují domov mnoha druhům rostlin a živočichů,“ vypočítává Milan Chytrý, ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Tradiční zemědělská krajina jižní Moravy v minulosti kvůli intenzifikaci zemědělství utrpěla významnou ztrátu biodiverzity a odolnosti. Výrazně v ní ubyla druhová pestrost rostlin a živočichů a velkého úpadku doznaly také ekosystémové funkce mokřadů,“ doplňuje Marie Kotasová Adámková, vedoucí odborného pracoviště ENVIROP, které se na fakultě zaměřuje na environmentální management a ochranu přírody, a které je příjemcem evropské dotace.
Celkem projekt trvající do konce roku 2029 pomůže obnovit přes 500 hektarů mokřadů, například i Hevlínského jezera na moravsko-rakouském pomezí. „Kvůli nadměrnému přítoku živin z okolí začalo zarůstat rákosem až do úplného vymizení otevřené vodní hladiny. Dnes je to spíše rákosina než jezero,“ popisuje Marie Kotasová Adámková. V důsledku této situace se dramaticky zmenšila populace ohrožených obojživelníků, třeba žab kuňky ohnivé a skokana ostronosého, nebo ptáků jako bukáčka malého a vodouše rudonohého. „Vyskytovaly se zde i dva kriticky ohrožené druhy rostlin: pryšec bahenní a růžkatec ponořený. Všechny ohrožené druhy buď již úplně vymizely, nebo jsou na pokraji vymizení,“ dodává přírodovědkyně.
V rámci projektu LIFE in Salt Marshes odborníci nejprve podrobně zanalyzují, v jakém jsou mokřady stavu, a následně se zaměří na odstranění invazních a expanzivních rostlin, které působí zarůstání, na zlepšení kvality vody a na obnovu druhové pestrosti, a to kombinací tradičních osvědčených postupů i inovativních opatření.
S obnovou mokřadů souvisí i činnost v jejich okolí, na které přírodovědci spolupracují se Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Českou společností ornitologickou, starosty obcí, Odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a v konkrétních lokalitách také s myslivci či zemědělci. „S nimi domlouváme spolupráci na sečení a zejména pastvě dobytka nebo koní, která je zásadní pro potlačení zarůstání lokalit nežádoucími druhy. Můžeme jim nabídnout zajištění pastevního příslušenství, například ohradníků a napajedel, a také zprostředkování nákupu zvířat,“ vysvětluje projektová manažerka Barbora Pelánková. „Zkušenosti ukazují, že ochrana přírody funguje nejlépe, když jsou do ní zapojeny místní a regionální komunity,“ dodává s tím, že obcím přírodovědci nabízejí vybudování naučných stezek s digitálními prvky a různé přednášky či exkurze pro školy nebo širokou veřejnost. Obce zase pomáhají zajistit zázemí pro dobrovolníky, kteří se účastní terénních prací.
Projekt pomáhá naplňovat cíle a závazky České republiky, které v oblasti ochrany přírody vyplývají z členství v Evropské unii. „V širších souvislostech projekt přináší i pozitivní publicitu okolním obcím, celému regionu i České republice. Umožní nám ověřit a rozšířit inovativní postupy v ochraně přírody, vytvořit příklady dobré praxe a přenést je na evropskou úroveň,“ podotýká Milan Chytrý. Dodává, že dopad projektu na biodiverzitu a populace chráněných druhů bude díky zapojení odborníků z Ústavu botaniky a zoologie doložen expertními daty. „Z dlouhodobého hlediska projekt zapadá do strategie našeho ústavu propojovat nejnovější vědecké poznatky s praktickou ochranou přírody,“ uzavírá.
