Už řadu let se Dalibor Blažek a jeho tým věnují zkoumání jednoho z proteinů ze skupiny cyklin-dependentních kináz (CDK), a to CKD11. Cyklin-dependentní kinázy jsou významnou skupinou bílkovin, které regulují základní buněčné procesy důležité pro růst a dělení buněk. U lidí je dvacet CDK a každá z nich má v organismu jinou funkci.
Blažkův tým už před několika lety přišel na to, že konkrétně CDK11 hraje významnou roli v takzvaném sestřihu RNA. To je proces, kdy se z prekurzorové RNA, která se přepíše z genetické informace uložené v DNA buňky, vytváří molekula mediátorové RNA – tedy mRNA, která slouží jako vzor pro výrobu bílkovin. Prekurzorová RNA obsahuje totiž řadu nepotřebných částí kódu, jichž se musí zbavit. A právě CDK11 je součástí proteinového komplexu, který má tuto „očistu“ neboli sestřih RNA na starosti.
„V podstatě jsme objevili zcela novou funkci této skupiny kináz v buňce a zjistili jsme, že CDK11 hraje významnou roli v růstu rakovinných buněk,“ popsal Blažek, proč je důležité se jí zabývat.
Cyklin-dependentní kinázy obecně byly a jsou hodně studovanými proteiny. Ale zrovna s kinázou s číslem 11 moc skupin na světě nepracovalo. K výzkumu jejích molekulárních mechanismů přivedlo Blažka několik věcí.
„I ve vědě existuje něco jako módní směry ve výzkumu, kdy lidé často studují stejné či podobné věci. Od nás to tehdy bylo spíš takové vystoupení z hlavního proudu, kdy nás hnala zvědavost. Z několika jednoduchých experimentů jsme věděli, že CDK11 je velmi důležitá pro růst buněk, a tak jsme se pustili do podrobnějšího zkoumání toho, co vlastně v buňce dělá.“
V té době ale také chyběl výzkumníkům dobrý selektivní inhibitor CDK11, tedy látka, která omezuje či potlačuje fungování této kinázy. Brněnská skupina se snažila nějaký připravit, a nakonec měla štěstí v tom, že se objevila studie s účinným inhibitorem, který jim otevřel cestu k dalšímu výzkumu CDK11 a odhalení buněčné funkce této kinázy.
Jejich dosavadní výzkum otevřel také spoustu nových otázek ohledně její činnosti v buňce, včetně podpory růstu rakovinných buněk. A i když pracují s původním inhibitorem, snaží se s kolegy z přírodovědecké fakulty, konkrétně s Kamilem Paruchem, syntetizovat nový inhibitor CDK11. „V případě úspěchu bychom mohli mít v ruce kandidátní látku, která by se potenciálně mohla využívat i v protinádorové léčbě,“ podotkl Blažek.
Další výzkum
Kromě CDK11 se věnuje Blažek ještě další cyklin-dependentní kináze, a to s číslem 12. „I u ní se snažíme zjistit přesný mechanismus jejího fungování v buňce. Už před nějakými třinácti lety jsme přišli na to, že reguluje přepis genetické informace z DNA do prekurzorové RNA a že je důležitá v růstu nádorových buněk, ale zatím neznáme přesný mechanismus.“
Díky úspěšnému kroku do neznáma má teď Blažek a jeho kolegové náskok před světovou vědeckou komunitou ve výzkumu těchto dvou cyklin-dependentních kináz. Tým má řadu let zkušeností, které mu dávají výhodu v mezinárodním prostředí, a navíc výzkum otevírá stále nové a nové otázky, které mohou vědci z CEITECu zkoumat.
„Přesto musíme být otevření zkoumání něčeho jiného. A určitě není nutné ani dobré být v hlavním proudu, protože v České republice neumíme úspěšně konkurovat výzkumu, který se dělá také někde na Harvardu či dalších špičkových světových vědeckých pracovištích.“ V budoucnu by se tak chtěl zaměřit i na další málo popsané a prostudované proteiny s důležitou funkcí v buňce.
Jak ale Blažek zdůraznil, aby mohla česká věda držet krok se světem, nestačí najít jen dobré téma. Nezbytná je výrazná podpora základního výzkumu jak ze strany institucí, tak grantových agentur. Jemu výrazně pomohl prestižní grant EXPRO, který od Grantové agentury ČR získal před dvěma lety právě na výzkum CDK11. Tento grant je udílený na pět let a je v celkové výši 50 milionů korun.
„Granty musí být dostatečně veliké a na delší dobu, protože než se podaří týmu rozpracovat výzkum konkrétní věci na úroveň, která je mezinárodně kompetitivní, stojí to prostě peníze a čas. Podpora v řádu několika milionů na dva či tři roky nedává týmu dostatečné prostředky a čas, aby mohl třeba pokračovat v úplně novém a nadějném směru výzkumu až do momentu, kdy bude úspěšný, tj. publikovatelný v kvalitním časopise nebo patentovatelný,“ dodal.
Cenu předsedy GA ČR, kterou letos obdržel, bere především jako ocenění dlouhodobé práce: „A to jak mé, tak všech mých spolupracovníků, ať už v Česku nebo v zahraničí, a zároveň ji vnímám jako povzbuzení do další práce na zajímavých projektech.