Náboženství tvoří jednu z hlavních hybných sil civilizace a v lidských dějinách sehrávalo a stále hraje velmi důležitou roli. I proto se rozhodli v Historickém ústavu Filozofické fakulty MU otevřít novou studijní specializaci, zaměřenou na církevní dějiny. Projekt dotovaný 7,5 miliony korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost chce ale vylepšit celé magisterské studium historie. Umožní mimo jiné dovybavit učebny a knihovnu nebo vytvořit nové e-learningové a výběrové kurzy.
Mimo teologické fakulty je přitom výzkum církevních dějin dosud ojedinělý. „Masarykova univerzita byla založena v raně republikánském období, a nemá proto teologickou fakultu, na níž se běžně církevní dějiny pěstují. Na druhé straně evropská historiografie učinila přelomový objev náboženských dějin nejen ve smyslu aplikace teologických přístupů, ale spíše v oblasti vývoje mentalit, antropologie, ideových proměn společenských struktur a náboženských institucí,“ vysvětluje historik Jiří Hanuš, který za celým projektem stojí.
Studenti, kteří získají na historickém ústavu bakalářský titul, tak dostanou větší možnost volby v dalším studiu. Zatím se mohli specializovat podle jednotlivých epoch nebo období, tedy např. na středověk nebo novověk. Nové zaměření jim umožní studovat konkrétní látku v perspektivě, od počátku středověku až po současnost. „V českém prostředí máme po této stránce stále co dohánět, stále se co učit,“ doplňuje Hanuš.
Historický ústav reaguje i na skutečnost, že v dnešních společnostech, evropských i mimoevropských, různé formy náboženských projevů neodumírají, jak se dříve předpokládalo, ale naopak rostou. „Je to vidět například v jižní Americe u evangelikálních církví, ale také v islámských zemích. Měli bychom se proto pokusit porozumět například tomu, jaké postavení mělo křesťanství v Evropě v minulých staletích a jaký mělo vztah k jiným náboženstvím – to nám umožní hledat orientaci i v současných problémech,“ uvádí řešitel projektu a dodává, že i střední Evropa je po náboženské stránce velmi specifická.
Nová specializace by měla přispět i k lepšímu uplatnění absolventů. Těm, kteří se orientují na výuku na středních školách, by měla podle Hanuše pomoci získat lepší pohled na moderní chápání dějin a jejich dopad na současnost. Těm, kteří směřují do odborných institucí zabývajících se historií, zase rozšíří obzory specializované semináře. „Na rozdíl od dřívějška chce mít řada dnešních absolventů humanitních oborů po studiu široký přehled, který jim umožní pestřejší uplatnění,“ říká Hanuš a doplňuje, že právě pro ně by mělo být zajímavé, že inovace se zaměří i na mezioborové možnosti historie a jejich vztah k sociologii, antropologii, religionistice či filozofii.
Projekt Inovace studia historie na FF MU je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.