Zlatou medaili předal rektor Petr Fiala u příležitosti 80. narozenin Pavlu Maternovi, který patří mezi přední české filozofy a je jedním ze zakladatelů české moderní logiky. Zejména počátky jeho badatelské činnosti jsou spojené s Masarykovou univerzitou, v dobách normalizace zde nicméně pracovat nemohl a vrátil se až po revoluci. Dodnes působí jako emeritní profesor na filozofické fakultě a také na fakultě informatiky.
Čím se zabývá takový moderní filozof?
Moderní filozofie je dvojího typu. Jedné větvi filozofie se tak trochu posměšně říká kontinentální a druhé analytická. Analytická se snaží vyjasňovat filozofické problémy analýzou a logickou přísností. Já si myslím, že si dnes stojí líp než kontinentální, protože má stále co nabídnout. Ale samozřejmě je to můj subjektivní názor, protože se zabývám filozofickou logikou a s kontinentálními filozofy si úplně nerozumím.
Logice se věnujete už více než půl století. Co se za tu dobu ve vašem oboru změnilo?
Došlo k jistému vydělení logiky. Matematická logika zůstala součástí matematiky a pracuje na rozvíjení problémů tohoto oboru. Část logiků ale zůstala věrná filozofii a věnuje se kladení otázek a problémů, které jsou spojené třeba právě s logickou analýzou jazyka, jíž se zabývám i já. Klíčový byl také vznik české logické školy, kterou založil Pavel Tichý se svou transparentní intenzionální logikou. Jeho ideje dále rozvíjíme. Máme za to, že jde o nejlepší verzi filozofické logiky. Bohužel nás trochu zdržel komunistický převrat a opravdový rozvoj nastal až po revoluci. Dnes ale na naše sympozia jezdí skutečné světové špičky a takříkajíc už nelezeme po stromech.
Na Masarykově univerzitě jste pedagogicky rozkročený mezi fakultou informatiky a filozofickou fakultou. Kde se cítíte víc doma?
Nemůžu určitě říkat, že jsem informatik, k tomu mám daleko, ale to, co přednáším o analýze jazyka, má mezi studenty fakulty informatiky velký ohlas a oslovuje je to, což mě těší. Na filozofické fakultě samozřejmě také přednáším rád, ale zájem studentů o logickou analýzu jazyka je malý. Možná je to pro ně příliš matematické, nevím.
Na univerzitě působíte v posledních desetiletích spíše na dálku. Jaký k ní máte vztah?
Když byla ovládána za minulého režimu kolaboranty, bylo to zde takové všelijaké. I když se mě na filozofické fakultě snažili někteří chránit, měl jsem zákaz přednášet a nemělo smysl tu zůstávat, a tak jsem musel najít útočiště jinde. Po revoluci mě ale univerzita požádala, abych prominul, a přestože tu už tak moc nepůsobím, mám Masarykovu univerzitu velmi rád. Hodně jsem toho tady zažil, takže se považuji za takového čestného Brňáka.