Profesorka Julie Pietroburgová z americké Southern Illinois University v Edwardsvillu trávila podzimní semestr v Brně. Jako stipendistka Fulbrightovy komise totiž na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity vedla kurz o fundraisingu.
„Před sedmi lety jsme byli s manželem v Praze. Chtěla jsem se vrátit, abych vaši zemi lépe poznala. Na program na Masarykově univerzitě mě pak upozornil vedoucí mé doktorské práce, který byl asi před deseti lety v Ostravě,” vysvětluje Pietroburgová, proč se rozhodla pro stipendijní program v Česku. Jako odbornice na neziskové organizace si navíc vybírala zemi, kde je rozvíjející se neziskový sektor a kde by mohla uplatnit své zkušenosti.
Největší rozdíly mezi situací v Česku a ve Spojených státech vidí ve způsobu financování neziskovek. V USA tvoří více než 80 procent jejich příjmů dary od jednotlivců. V Česku to není tak výrazný podíl, a společnosti se tak musejí mnohem víc spoléhat na podporu státu a firem. „Se studenty jsme se hodně bavili o tom, jak zvýšit ochotu lidí podporovat neziskové organizace,“ říká Pietroburgová. Takový posun v myšlení lidí však podle jejích slov potrvá delší dobu.
V Česku se neziskový sektor teprve rozvíjí a s ním i poptávka po službách, které může zajistit. Podle Pietroburgová je však potřeba sledovat, aby počet neziskovek nebyl příliš vysoký. „Ve Spojených státech máme asi jeden a půl milionu neziskových organizací, a to už je hodně,“ poznamenává profesorka, která se často zabývá fúzemi nestátních podniků a možnostmi mezinárodní spolupráce.
V mezinárodní spolupráci vidí budoucnost neziskového sektoru. „Dobročinnost je globální, lidé při ní nerozlišují hranice. Navíc přibývá malých organizací, které se snaží dělat věci na nadnárodní úrovni,“ říká Pietroburgová.
S rozhodnutím učit semestr na Masarykově univerzitě je spokojená. Hlavně díky lidem, které tam potkala. „Měla jsem také možnost navštívit řadu kulturních akcí. Fakt, že ve městě velikosti Brna je ve všední den večer plné divadlo a koná se ještě řada dalších akcí, mě hodně překvapil a je to velmi odlišné od situace ve Spojených státech,“ říká Pietroburgová.
Kromě kultury si zamilovala i krajinu a také jídlo. „Zkusila jsem třeba husu s bramborovými knedlíky a mám ráda halušky, i když to je vlastně slovenské jídlo. Není ale v podstatě nic, co by mi nechutnalo,“ pochvaluje si českou kuchyni.
Zatímco při první návštěvě Česka se jí zalíbila Praha, teď dává přednost Brnu. „Není tak uspěchané a přeplněné turisty,“ podotkla.
