Dosluhující prezident Václav Klaus se stal méně smířlivým ve svých projevech, které při různých veřejných příležitostech přednesl během svého druhého prezidentského období. Ve svých vystoupeních začal být více kritický zejména vůči EU a stávající politické reprezentaci. Zároveň ale také stále častěji předkládal vlastní řešení kritizovaných problémů a snažil se další politické hráče poučovat.
Formálně jsou projevy ve druhém funkčním období naléhavější a emotivnější a výrazně častěji vyznívají negativně. Plyne to z analýzy 469 Klausových projevů, kterou provedli politologové z Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným. Změna chování může souviset s tím, že v prvním funkčním období musel vystupovat umírněně proto, aby byl volitelnější pro tehdejší volitele,“ vysvětluje politolog Miloš Gregor.
Společně se zvýšenou kritikou Klaus stále častěji předkládal alternativní postupy při řešení problémů – v závislosti na tématu až ve dvou třetinách svých vystoupení. „Ve svých závěrech a radách Klaus poměrně často cituje a odvolává se na autority z ekonomického a politického života, z nichž jednou je on sám," dodává Gregor.
Během sledovaného období 19 let se témata Klausových projevů měnila v návaznosti na aktuální dění. Díky tomu klesala četnost projevů věnovaných ODS, politické transformaci nebo komunismu poté, co se stal prezidentem republiky v roce 2003. „Výrazný nárůst naopak můžeme sledovat u projevů o Evropské unii, o níž se zároveň vyjadřuje stále negativněji," komentuje Gregor.
Výzkum sledoval proměny v tématickém zaměření, stavbě a vyznění projevů. Pozornost politologové věnovali i způsobu, jakým Klaus užívá rétorické prvky.