Na začátku Internetové encyklopedie města Brna byla tak trochu lenost. Mileně Flodrové, brněnské historičce, se nechtělo pořád dokola vyhledávat odpovědi na otázky o různých brněnských ulicích, jimiž ji lidé častovali, a tak si začala dělat lístkový katalog, kde si informace schraňovala.
Právě ten se stal základem odborníky i laiky oceňované encyklopedie. Letos v květnu je to deset let, co ji autorský kolektiv z Muzea města Brna a dalších kulturně vzdělávacích institucí zveřejnil. Po prvním roce provozu se centrum správy projektu přesunulo na Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Svoje oborové kartotéky měli všichni kolegové, neexistovalo ale vzájemné propojení, takže když potřeboval třeba archeolog něco z kunsthistorie, musel složitě hledat,“ nastiňuje vedoucí autorského kolektivu encyklopedie Irena Loskotová. S nástupem elektronických databází se objevila možnost, jak informace sdílet, a navíc autory napadlo, že by taková databáze mohla být zajímavá i pro veřejnost.
Novátorská myšlenka se rozvíjela pomalu. Při spuštění bylo v databázi 500 záznamů, jejich počet ale rychle narostl až na dnešních 48 450. Nejdřív se ale musela vyladit řada technologických potíží. Jak objem dat rostl, měnil se systém propojení informací a občas se stalo, že inovace v jedné ze sekcí způsobila nepředvídatelné potíže v jiné části encyklopedie.
Ohlasy na ni chodí ale od začátku pozitivní. „Mění se snad jen to, že dřív lidé častěji psali, že něco nenašli. Teď doufáme, že už tam všechno důležité spíš je, než není,“ zdůrazňuje Jitka Šibíčková, která má na starosti mimo jiné obrazovou dokumentaci.
Ze statistik na webu i Facebooku vyplývá, že čtenáři encyklopedie se nejvíc zajímají o historii brněnských ulic, ke kterým se váže také největší část obrazového materiálu. Pro autory je jejich zpracovávání ale jedno z nejtěžších. „Jména ulic vznikala a zanikala, měnila se podle politické situace a často se i opakovala. Proto se musí pozorně hlídat,“ vysvětluje Šibíčková.
K ulicím se vážou také plány, které mají tvůrci portálu do budoucna. V průběhu tohoto roku by měla encyklopedie návštěvníkům zpřístupnit kombinaci historických a současných map. Kromě toho se počítá také s vytvořením mobilní aplikace.
