/Doplněno/ Osobní politické preference jsou rozhodující i v komunálních volbách. Ukázal to průzkum, který na vzorku téměř 700 voličů opouštějících brněnské volební místnosti provedli experti z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jde o jeden z prvních výzkumů tohoto typu v Česku.
„Volební trendy v brněnském komunálním prostředí jsou hodně podobné těm z posledních voleb do poslanecké sněmovny. Rozhodně tedy neplatí, jak politici rádi prezentují, že komunální volby nejsou o stranách, ale o tom, jestli jsou chodníky dobré nebo špatné. Výsledky našeho průzkumu jasně říkají, že chodníky jsou buďto modré, nebo oranžové,“ uvedl hlavní organizátor průzkumu Michal Pink s tím, že se v Česku poprvé podařilo získat data, která to potvrzují.
Volby v Brně byly zajímavé především výrazným úspěchem nového hnutí Žít Brno. Z průzkumu plyne, že většina jejich voličů je vnímá jako středopravou stranu. Tomu odpovídá i to, jakou stranu tito lidé volili v předchozích sněmovních volbách. Většina hlasů pochází od voličů Strany zelených, TOP09 a ODS – v součtu více než 60 procent.
Žít Brno má zároveň ze stran, které se dostaly do brněnského zastupitelstva, nejmladší voličskou základnu, průměrný věk se pohybuje pod hranicí 40 let. Stejně jako u ostatních pravicových nebo středopravých stran převažují mezi voliči vysokoškoláci, je jich necelých 60 procent. Každý pátý volič Žít Brno byl student, což je zdaleka nejvíc ze všech stran v Brně.
Michal Pink označil za nejzajímavější zjištění průzkumu, že se velká řada voličů rozhoduje až na poslední chvíli, jen několik týdnů, ale i dnů před volbami. „Z toho pohledu je vyvrcholení kampaně těsně před volbami naprosto klíčové,“ uvedl politolog. Například z lidí, kteří v Brně volili ANO se v posledních dvou dnech rozhodovala skoro třetina voličů, podobně se na poslední chvíli rozhodovali také voliči Žít Brno nebo Strany Zelených. Naopak dlouhodobě bylo rozhodnutu kolem 70 procent voličů ČSSD, KSČM nebo ODS.
Výsledky výzkum také umožňují udělat si představu o povědomí o lídrech jednotlivých stran. Politologové se voličů ptali na ideálního kandidáta na primátora města Brna. Voliči ČSSD, Strany Zelených nebo Žít Brno označili v polovině případů jedničku na kandidátce, u ODS, ANO a KSČM si jméno své jedničky vybavila jen čtvrtina voličů, v případě TOP09 to bylo dokonce pouze 15 procent.
Průzkum vznikl v rámci předmětu Kvantitativní přístupy v politologii a samotný dotazník byl vytvořen ve spolupráci s experty z praxe, kteří podobné průzkumy realizují komerčně. Data následně sbírali a vyhodnocovali studující předmětu. Při výběru vzorku se postupovalo takzvaným vícestupňovým prostým náhodným výběrem s tím, že se tazatelé snažili obsáhnout všechny brněnské volební okrsky.
„Smyslem je, aby vysokoškoláci nepracovali jen s něčím abstraktním, ale s opravdovými daty, která si sami nasbírali. Rádi bychom prováděli podobné průzkumy i v budoucnu s kvalitnější logistikou a zázemím tak, abychom měli výsledky k dispozici už při uzavření volebních místností,“ uvedl Pink.
