Někdo tak označuje eukalyptus, jiný buk a obojí je správně. Jde o endemity, tedy organismy, které se vyskytují jen na určitém omezeném území. České rostlinné endemity přiblíží výstava, která bude od 1. března k vidění v bohunickém kampusu a v dubnu pak ve sklenících botanické zahrady přírodovědecké fakulty.
S definicí toho, co je to přesně endemit, to ale podle botanika Víta Grulicha není úplně jednoduché. „Zda se z organismu stane endemit, či ne, závisí na jeho vzniku a především izolaci od příbuzných druhů, a to geografické i genetické. Zeměpisné odloučení například přispělo k tomu, že na řadě ostrovů je vysoké procento endemitů. Genetická izolace pak znamená, že se rostliny nemohou pohlavně rozmnožovat, tedy vyměňovat si genetickou informaci se svými příbuznými,“ popsal hlavní znaky Grulich.
Často se uvedené organismy určují podle státního území, v ČR je asi okolo 50 druhů či poddruhů cévnatých rostlin, které patří mezi endemity. „Nejen v Česku, ale v celé střední Evropě je těchto rostlin velmi málo. Za nízký výskyt endemitů u nás mohou především doby ledové, které ve čtvrtohorách způsobily příliš rychlé změny klimatu, a tím i vegetace,“ vysvětlil botanik. Pro existenci endemitů je totiž kromě izolace od okolí důležitá právě i stabilita klimatu.
Přestože je v Česku výskyt endemitů nízký a jedná se o relativně mladé druhy, patří mezi ně i takové rostliny, které se vyskytují třeba jen na pár metrech čtverečních. V Jeseníkách je tak k nalezení tráva lipnice jesenická. „Předkové této trávy se zřejmě dřív vyskytovali v Evropě hojně, když se ale začalo po době ledové oteplovat, ustupovali na sever a do výšky, a díky tomu zůstala v Jeseníkách osamocená populace, z níž se nakonec vyvinul nový druh,“ uvedl Grulich.
Pro botaniky jsou endemity zajímavé právě kvůli jejich historii a tomu, jak vznikly. „Díky nim můžeme zkoumat adaptaci rostlin na rozdílné podmínky, způsoby přežívání a pomáhají nám například i s rekonstrukcí změn klimatu,“ dodal botanik. Endemity patří mezi druhy, na které by se mělo při ochraně přírody zvlášť dbát. „Nikde jinde se nevyskytují, takže je za nás nikdo jiný neochrání,“ zdůraznil Grulich.