Původní filozofický koncept nazvaný Ústava Země vydává u příležitosti letošního mezinárodního Dne Země, který připadá na 22. dubna, filozof Josef Šmajs z Masarykovy univerzity. Ukazuje v něm, že by planetě Zemi měla být přiznána subjektivita a tedy i podobná práva jako lidem. Jedině tímto obratem lze podle něj zabránit zániku lidské civilizace.
>> Glosa ke Dni Země: Jsme závislí na biosféře. Uvědomme si to
„Země je svébytným evolučním výtvorem, který je nadřazený člověku i jeho kultuře. Nemáme právo ji ničit a musíme ji uchovat obyvatelnou nejen pro další lidská pokolení, ale i ostatní živá stvoření,“ uvedl Šmajs, který je autorem filozofického konceptu Evoluční ontologie, z něhož text ústavy vychází.
Šmajs poukazuje na to, co je příčinou konfliktu lidské kultury s přírodou. Tvrdí, že kultura není pokračováním přirozené evoluce. „Vůči přírodě je naše kultura protikladným umělým systémem, který je nastavený predátorsky a který svou nynější expanzí Zemi pustoší. Bude-li však nastaven biofilně, tedy uctivě k životu, a bude-li respektovat svébytnost Země, rozvine se žádoucím směrem a vznikne vyšší úroveň vzájemné spolupráce mezi oběma různými systémy,“ říká Šmajs.
Ústava Země je pojata jako návrh právně závazného dokumentu s preambulí, důvodovou zprávou i analýzou forem právní ochrany životního prostředí. „Chceme s její pomocí podnítit veřejnou diskusi na toto existenčně důležité téma. Pokud neprovedeme duchovní obrat v našem myšlení a nebudeme Zemi chránit jako nejvyšší nezávislou nositelku práv, brzy navzdory vědeckému a technickému pokroku vyhyneme z vlastní viny,“ dodává Šmajs.
>> přečtěte si celý text ústavy
>> dostupná je i verze v angličtině
